sobota 30. března 2013

Fotoreport, aktuální forma - Březen 2013

Ahoj všichni!

Dneska to nebude nic moc zajímavého, jen pár fotek, jak teď vypadám a jak to se mnou je. V pondělí se vracím ke svému starému tréninku, dám si nový cyklus. To ale odbočuji. Každopádně tu mám teda nějaké fotografie, tak je sem hodím.

Nějaké fotky z mobilu - který mimochodem svá nejlepší léta už dávno zažil.

 Reklama na kuchyň - respektive na mikrovlnou troubu, plynovou troubu a pózujícího troubu!


Problémy se světlem nám neprofesionálním fotografům vůbec nevadí.

Tak trochu jsem rád za to, že i po změně tréninku a mnohem menším důrazu na svaly jako takové neproběhlo žádné velké zhoršení. Zase se zlepšila dynamika a to je pro mě momentálně důležitější. Kolik vážím - abych se přiznal, nemám ponětí. Jedna váha podvažuje, druhá mi zase přidává... Těžko soudit a o nějaké speciální vážení a měření ani moc nestojím. Stačí když na sebe mrknu a řeknu si, že ten pivec tam ještě není.

Doufám, že se všichni máte skvěle a užíváte si velikonoc. Co na ně mimochodem říkáte? Já je teda moc neprožívám, protože nemám moc koho zmrskat a co se týče nadílek - tou by mě taky asi málokdo potěšil.
Takže si užívejte,
David

středa 27. března 2013

Fitness matematika

Ahoj všichni,
to je zase název, co? Ale bohužel jsem nepřišel na nic lepšího. Dneska se to zase bude týkat jídla a cvičení (nečekaně!!). Je to pořád dokola, takže se o tom pořád dokola musí psát a mluvit. Celou tu dobu co cvičím, se setkávám s lidmi a každý se k tomu staví svým individuálním přístupem. O co přesně jde. Jde o poměr jídla a cvičení.

Vezmu to na jednotlivých příkladech. Jarek, Pepa, Tonda jsou tři kamarádi a každý přistupuje k životu jiným způsobem.

Jarka vůbec nezajímá, co jí a dělá. Má rád hodně dobrého jídla a pohyb mu moc neříká.
Pepa vždycky bral jídlo zase jako nutnost k přežití. K pohybu ale přistupuje stejně, jako Jarek.
Tonda se snaží zhubnout. Omezil tedy jídlo na minimum a pohybu si dává dostatek každý den.

Tohle je jak na nějakém testu všeobecných znalostí, co?

Co z toho vyplývá.
Jarek: hodně jídla + žádný pohyb = kilogramy naskakují
Pepa: málo jídla + žádný pohyb = kilogramy mizí a organismus trpí
Tonda: málo jídla + hodně pohybu = kilogramy nemizí, naopak se drží

A teď proč?
Jarek je asi jasný. Dopřávat si jídla, kolik, kdy a jaké jen chce - to nedělá dobrotu. Samozřejmě nic proti tomu nemám, každého prostě nezajímá to, co mě.
Pepa je trochu originál. Znám pár lidí, kteří jídlo berou opravdu jako něco, co člověk potřebuje asi jako vzduch. Organismus je z toho celý zamotaný, protože sem tam něco dostane a sem tam ne. Nedělá to dobrotu, hodně takových lidí má pak hrozný problém něco nabrat.
Tonda je blázen do hubnutí a kamarádka manželky jeho bráchy mu poradila, že nejlepší je málo jíst a makat. Chudák Toník se snaží, ale kilo mu neubývají, naopak se mu ty faldíky na břiše pořád drží, ba se i zvětšují. Je to jednoduché - když tělu nedáte dostatek jídla, bude si to málo energie a živin, co má v sobě držet a nepustí to, ani kdyby se Tonda na hlavu stavěl.



S rezervou.
Berte to s rezervou. Samozřejmě existuje spousta lidí, kteří to mají ještě úplně jinak. Někdo může sníst mraky všeho a prostě nepřibírá. Ale to jsou problémy spíše v pubertě. Později, když se organismus zpomalí, tak to dopadá špatně, protože je člověk zvyklý na to, že prostě nepřibírá. Ale to není navždycky.
Ta zlatá střední cesta je prostě nejideálnější. Dobře jíst, k tomu zdravý pohyb a nemusíte se bát kil navíc. K tomu, abyste vypadaly dobře není třeba zacházet do žádných extrémů!! 
Samozřejmě já nejsem svatý a několik takových extrémů jsem zažil. Byla to ale moje blbost a zbytečné ztráta času (viz VIDEO).
Opravdu se stačí prostě na chvilku zamyslet, vyhledat, ověřit si pár informací a zjistit, že to není žádná věda.



Nepřibrat je jednodušší než hubnout
Je faktem, že velká spousta lidí se o cvičení a lepší stravu začínají zajímat, až když je nějaký problém. Já nejsem moc výjimka, protože moje tukem obalené tělo, jaké bylo na začátku mluví za vše. Ale proč to tak je? Proč se takové návyky nevytváří hned od mala, aby se předešlo té hubnoucí fázi? Vždyť na tom není zase až tak nic složitého, že jo. Bohužel nás ovlivňuje domácnost, ve které bydlíme, společnost, ve které se pohybujeme a doba, ve které žijeme. Všechno je dneska hrozně rychlé. Žijeme déle, ale zažijeme toho mnohem méně. Proto si člověk ani mnohdy nevšímá toho, jak vypadá a jak se stravuje. Začne to později, nebo v horších případech nikdy. Až když nás naše tělo začne nějak omezovat. Ať už fyzicky, nebo psychicky. Přitom by bylo mnohem, mnohem jednodušší mít nějaký zaběhlý správný režim od začátku a celému tomu hubnoucímu (mnohdy neefektivnímu a zbytečnému) procesu se vyhnout. Tohle je spíše povídání pro ty, kdo s váhou nemají problém a přemýšlí, jestli má cenu něco měnit.
A v žádném případě nemám nic proti těm, co začali hubnout až když byl nějaký problém. Vždyť já sem úplně ten stejný případ!

Už to bude brzy rok od této fotky, toto letí...


Mějte se,
David

čtvrtek 21. března 2013

Fitness video 2 - Chyby a nedostatky

Ahoj všichni!
Mám tu druhý díl mého povídání. Tentokrát je to na téma, které nedávno dostalo i svůj článek na blogu, takže se nedivte, že je to tomu podobné. Video se totiž podle mě dostane k většímu počtu lidí a o takových věcech, jako jsou chyby a nedostatky - je třeba mluvit, psát a poukazovat na to! Chtěl bych poděkovat za moc hezké vzkazy co se týče minulého video. To je jedna z věcí, proč jsem to druhé točil s radostí. Jinak videa budou na témata, která jsem třeba řešil i v nějakých článcích, tak nebuďte překvapení, že jste to už někde viděli, nebo četli.


Mějte se,
David

středa 20. března 2013

Podvody a zneužívání lidské důvěry

Ahoj všichni!

Dneska tu mám pro vás takový zvláštní článek. Internet je plný šmejdů, kteří chtějí vydělat na ostatních. Lidé prostě takoví jsou, pochybuji že se to někdy změní. Často na mě vyskakují reklamy, co set týkají fitness, stravy a podobně. Google a facebook to mají vymyšlené, sledují totiž stránky, které navštěvuji a pak mi tam strkají tématické reklamy. Jednou jsem se dostal na stránku o dětské výživě a hračkách, zanedlouho mě strašily reklamy na dudlíky, takže asi tak.

Jde tu o nefunkční diety, které vypadají skvěle. Tabletky, co se vyplatí spíše spláchnou do záchodu, než do krku a dalších mnoho věcí, co je úplně zbytečné zkoušet a jediná obrana proti takovýmto nabídkám je IGNORACE. Člověk nešťastný z toho, že nemůže zhubnout, se dá i na takovou cestu a končí to zaplacením nemalé částky peněz za mouku v tabletách. Je to taková forma lidského hyenismu, bohužel se to nedá nijak trestat.

1. BEFORE AND AFTER
Co mě poslední dobou hodně zaujalo jsou reklamy na BEFORE a AFTER  fotky. Jde o to, že se chlapík vyfotí před a po proměně. Jenže málokdo ví, jak se takové fotky dají pořídit (nejsou tak pořízeny všechny fotky, ale je zajímavé se nad tím takhle zamyslet). Však se podívejte sami, jak to může vypadat.


Tak co na to říkáte??

2. VYNECHEJTE ZE SVÉ STRAVY 1 VĚC A ZHUBNETE
Tahle reklama na mě skáče celkem často, určitě ji taky znáte. Zábavné na tom je, že na obrázku u té reklamy je banán. Proboha proč banán? Když už se chcete dozvědět, jaký produkt máte vynechat, odkáže vás to na nějaké stránky se zázračnými pilulkami. Tam už je klasický postup - vyberete si jakou SKVĚLOU A NEZAMĚNITELNOU nabídku využijete, přečtete si VŮBEC NE AUTOMATICKY napsané pochvalné komentáře a nakupujete. A házíte peníze z okna.

K tomu na příbalových letácích si můžete často přečíst - k tabletkám je třeba dodržovat pitný režim, zdravou stravu a pohyb - upřímně, to je jako by k vodě napsali, že k ní stačí pít vodku, abyste se opili. To pak vůbec není o nějakých tabletkách - NIKDY to není o žádných tabletkách!! Kdo chce hubnout bez úsilí, jednoduše si zhubnout nezaslouží a basta!

3. TŘESÁKY, OTEPLOVAČE A DALŠÍ
Tohle nám často nabízí Horst a ostatní vydřiduši v teleshopingu a podobným pořadech. Když jsem to viděl, nebyl jsem si jistý... smát se, nebo brečet? Obepnout si kolem pasu nějaký přístroj, co hřeje a vy tak u televize, počítače, kdekoliv můžete spalovat přebytečné tuky! Dobře, super.. to by bylo břicho. A abych zhubl v obličeji, mám si ten teplý pás omotat přes xicht??? Ne, tohle je prostě směšné a vždycky bude.
To samé jsou různé "třepače", na které si stoupnete a tím, jak se vám roztřepe tělo, se krásně zpevníte. Ruku na srdce, ale vždycky když na tom někoho vidím, akorát si řeknu že je líný cvičit normálně a účinně.


Ten obrázek je geniální! Zde můžete vidět, jak po takové koupi vibračního pásu můžete vypadat. Nejen že stačí si ho nasadit na rozkrok a pak budete mít krásné břišní svaly, ale taky se vám zlepší svaly hrudní, ramena a bicepsy vám bude každý závidět! 
Jasně, trochu přeháním, ale všem je určitě jasné, jak to myslím, že? 


Tohle je takový výběr ze všech možných věcí, na které se dá v dnešní době natrefit a je dobré si o to něco zjistit, než za to vyhodíte velké množství peněz. Já se ke všem těm dietám a takovým produktům stavím velmi negativně a z článku je to určitě i poznat. Nedá se nic dělat, od přírody jsem člověk nedůvěřivý. Máte nějakou zkušenost s těmito věcmi? Jaký je váš názor na ně? Shodneme se, nebo naopak?

Mějte krásný slunečný den,
David

neděle 17. března 2013

Fitness video 1 - Kdo jsem

První ze série fitness videí, které se budu snažit nějakým způsobem pro vás vymýšlet. Po osobní zkušenosti vím, že video se dostane k více lidem, než text. Na blog samozřejmě budou stále přibývat další články, videa jsou jen taková vedlejší činnost, kterou bych chtěl dokopat hlavně mladé lidi ke cvičení a změně životního stylu. Uvidíme, jak se bude dařit. Děkuji za každé shlédnutí a komentář!

Mějte se,
David

středa 13. března 2013

Zbaštíme sóju bez sádla, u strejdy...

Mc Donalda!

Ahoj všichni.
Dovolil jsem si začít částí textu od jednoho z mých oblíbených textařů a zpěváků - Karla Kryla. A proč? Dnes bych se chtěl věnovat rychlým občerstvením a podobným podnikům, kde nám nabízejí rychlé, chutné a levné pokrmy. To zní skvěle, ne?

JUNK FOOD
Hamburgry, cheesburgery, kuřecí nugetky, kebaby, párky v rohlíku a mnoho dalšího. Já se přiznám - taky jsem to jedl, dokonce si jednou za čas i nějaký ten hamburger dám. Ale tím jednou za čas myslím jednou za půl roku. Jíst tyhle produkty se prostě nevyplácí. Na celé čáře.
Čím začít? Asi tím, že všechny tyto výrobky v sobě mají abnormální množství tuku a různých aromatických látek, které zajišťují tu skvělou a nezaměnitelnou chuť. Množství minerálů a tělu prospěšných látek (vlákniny, vitamíny) je v tomto jídle minimum. Někde jsem četl hezký výraz - prázdné kalorie. Přesně tohle tělu při konzumaci těchto hnusů dodáváte. A víte, že to zdaleka není to nejhorší?

Zkraťte si život jen za 25,-


ODKUD SE TO BERE
Největší lahůdka je to maso, které najdete ve většině těchto pokrmů. Zvířata vykrmené steroidy, maso ozářené zářením, aby se zničily životu nebezpečné bakterie... To nemluvím o tom, jak se ke zvířatům chovají a jak s nimi nakládají. Ale byznys je byznys. Na YT je nespočet dokumentů, videí a informací o tom, jak to ve skutečnosti je. Hodně pěkný rozbor je v dokumentu FORKS OVER KNIVES - který ovšem v televizi nikdy, opakuji NIKDY neuvidíte. Můžeme si naivně myslet, že cenzura neexistuje a máme svobodu projevu. Takových dokumentů je více, ale někdo nestojí o to, aby je viděl větší počet lidí.



VÝMLUVY
Peníze
Za jedno menu v takovém občerstvení zaplatíte mnohem více, než kdybyste si nakoupili zboží stejných výživových hodnot v obchodě. Vymlouvat se na peníze je nemoudré - když už, tak na lenost.
Čas
Jak si na své zdraví nedokáže člověk udělat čas, tak si ho asi ani nezaslouží. Vždycky existuje varianta.

Nechápejte mě špatně, já vás neodrazuji od toho se v takových zařízeních stravovat. Je to jen a jen vaše věc. Spíš by nebylo od věci si o tom zjistit něco více. To se netýká jen mekáče, ale všech těchto různých rychlých občerstveních. Je to vaše tělo, váš život, váš čas. Zdravotní problémy, které se vyskytnou po delší konzumaci takových výrobků za to nestojí.

Když se podíváte, co za hnusy nám nabízí za každým rohem -
http://www.stream.cz/peklonataliri/799741-peklo-na-taliri-cerstve-maso
Aneb nejnovější díl pekla na talíři, na téma čerstvé maso.

Kvalita je bohužel nahrazována kvantitou a to u velké spousty výrobků. Tohle se netýká jen fast foodů, tento problém je mnohem větší a zákeřnější. Tak si rozmyslete, jestli si příště koupíte maso ve velkoobchodě, nebo navštívíte řezníka.

Napsal bych toho více, ale stačí do googlu zadat něco na tohle téma a můžete se sami podívat a hlavně si udělat SVŮJ názor na tohle téma. Já na svůj blog píšu své názory a nemusíte souhlasit. Napište mi do komentářů, jestli se shodneme, nebo ne.
Mějte fajn středu!
David

pondělí 11. března 2013

11. 3. 2013 - první bazény a veganburgry

Ahoj všichni!

Dneska tu mám klasický příspěvek do mého fit blogu, protože se toho dělo více. Tělo má v pondělí po volné neděli hodně síly, takže jsem ho nešetřil. A jak to dopadlo?

Plavání
Bazén! V Ostravě Porubě je krytý bazén Sareza. Nejlepší na něm je, že otevírací doba je už od šesti ráno. Navíc je to levnější - prostě a jednoduše, dva v jednom. Jít na tři hodiny za 50,- je přece jen slušná cena. Jel jsem tam hned na šest, ať si zaplavu. Přece jen je nejvyšší čas začít trénovat na talentové zkoušky. Ať těch 100 metrů kraulem mám za co nejlepší čas. Věkový průměr plavců byl cca kolem 50-60 let, takže můžu s jistotou říci, že v Ostravě jsou aktivní lidé i v pokročilém věku.
To, co přišlo po tom, už tak slavné nebylo. Umím plavat, dobře! Ale nikdy jsem neplaval na čas, že by o něco šlo. Mám co zlepšovat, hlavně dýchání. Když jsem se soustředil na techniku, dýchání bylo slabší. Když bylo v pořádku dýchání, zapomínal jsem na techniku. No, už vím, jak se cítí nováčci ve fitku, když jim tluču do hlavy, jak je důležité dýchat i provádět techniku správných způsobem.  Ale to půjde, plánuji třikrát týdně chodit plavat a to by nebylo, abych se nezlepšil, že jo?

Fitko
Klasika. Dnešní pondělní full-body mi sedl, za hodinku jsem měl odcvičeno - i když mě trochu bolelo tělo z toho ranního čvachtání. A hlavně, konečně jsem dnes přestal cítit nohy. Od pátku o sobě dávaly pořádně vědět, ani se jim nedivím, protože dostaly pořádně zabrat. A dnešní rychlo fotka, jen biceps.


Zítra je v plánu dynamický trénink, nohy si zase zažijí peklo. Ale je třeba, když chci být rychlík.

Jídlo
Poslední dva dny se zase živím kokosovou buchtou. Dokonce jsem vám ji i vyfotil. Poznatek - není to žádný fitness recept, ani se radši neptám, kolik je v tom cukru a podobně. Nahoře je to zaleté čokoládovou polevou a kokosem. A je to strašně, strašně dobré!! Šikovná přítelkyně, divím se, že ji to ještě baví. Vždycky se totiž po té kokosové dobrotě jen zapráší. Jinak nemám odvahu si ji dát jindy než před, nebo po fitku.


A druhá zajímavost - právě jsem to dožvýkal. Říkám tomu veganburgry a byly hotové asi za 3 minuty. Prostě parádní svačinka - kaiserky s osmaženou a okořeněnou cuketou.


Doplňky
Ještě jsem chtěl napsat, co momentálně "zobu". Žádný protein, ani něco takového už dlouho nemám a po pravdě - vůbec mi to nechybí. Co ale považuji za důležité a nezapomínám každé dopoledne brát jsou tyto tři věci. Rybí tuk, koloidní minerály a hořčík s vápníkem.


Co vy, berete něco takového? A jak se vůbec při pondělku máte? Snad dobře, i když to počasí venku nám pořád nějak nepřeje. Mějte se parádně,
David

sobota 9. března 2013

Moje chyby a nedostatky

Ahoj všichni!

Dneska ráno při běhání na páse jsem vzpomínal na to, co bylo před rokem. Už jsem byl chvilku v jiném režimu, ať už se stravou, nebo cvičením. Jenže kolik věcí jsem dělal špatně a vůbec si to neuvědomoval? Moc! Nejde o to, že by mě to nějak teď žralo, ale takový seznam věcí, které mi přišli (i když třeba jen chvilku) normální a rozhodně nebyly, nebude k zahození.

1. Žádné hladovky
První z věcí, kterou jsem vyzkoušel a brzy přišel na to, že by bylo chytřejší si vytetovat žábu na obličej, byl tento bod číslo jedna. Nějakou chvíli (ale opravdu zanedbatelnou) jsem si vyzkoušel filozofii tří jídel denně a ještě k tomu ne nijak výživných. Bolesti břicha, slabost a nechuť ke všemu mi pak dokázaly, že je něco špatně. Od té doby, co jsem začal pořádně jíst, se mi i lépe cvičilo a hublo.



2. Pobláznění ze všech "light" produktů
Tohle určitě zná více z vás. Ať už hubnu, nebo nechci přibrat tuky, tak se zásobím vším, co má nálepku light, nebo je v tom méně tuku, nejlépe vůbec žádný. Ale ne každý takovýto produkt je výhra. Něco se samozřejmě využít dá, ale musíte brát v potaz, že se tím obíráte mnohdy o důležité živiny, které tělo potřebuje. Ani nálepka light vám nezaručí to, že má produkt ideální poměr živin. Mnohokrát tomu tak vůbec není! Chemie obsažená v těchto produktech je častokrát mnohem škodlivější, než ta trocha cukru. To platí o jídle i o nápojích.

3. Tělo nepotřebuje odpočinek
Nebudu vám tu lhát - jsem mladý! A moje tělo toho vydrží dost. Ať už je to práce, posilování, nebo jiné sporty - od kola, přes brusle po plavání. Když je venku hezky, tak mi to prostě nedá a chci si zasportovat. Takže po fitku si dám brusle, po bruslích plavání a jsem spokojený. Tohle všechno je v pořádku. Jenže co už v pořádku není, je nedávat tělu vůbec žádný odpočinek. Já nejsem svatoušek, často nespím ani 7 hodin denně, ale to jsou věci, které prostě neovlivním, nebo ovlivňovat nechci. Jde mi spíš o nějaký ten volný den, bez těžké fyzické aktivity. A měl by být aspoň jednou do týdne. Jinak se vám může stát to co mně (nevím, jestli to bylo z přetrénování, ale dávám mu to za vinu). Někdy v první polovině minulého roku jsem strávil víkend hlavou nad záchodovou mísou, v posteli a fyzicky úplně na dně. Pamatuji si, že tomu předcházelo pár týdnů cvičení a zátěže bez nějaké regenerace. Tak se tomu zkuste vyhnout.

4. Nohy jsou taky tvoje
Cvičení nohou může být pro někoho zábavná, pro jiného strašně nudná záležitost. U mne to na začátku byla ta druhá možnost. Takže jsem se nohama nějak moc nezabýval, cvičil si bříško, ať tam je pekáč. A pak - hele, ono to vypadá divně. Nejsem zase nějak moc mohutný, aby ten kontrast byl až tak obrovský, ale stejně mi to přišlo divné. Vrch těla už začínal vypadat k světu a nohy byly jak dvě tyčky. Po sestavení tréninku jsem došel k tomu, že tréninky nohou jsou to nejintenzivnější a nejzábavnější cvičení, co znám! Teď už je mám trochu lepší a děkuji sám sobě, že jsem na to přišel tehdy a ne až třeba teď. Co mě troch štve jsou lýtka, ať jim dávat zabrat jak chci, změny jsou hodně malé. Ale to přijde, chce to čas.


5. V mém světě není pro žloutky místo
Teď už sice vejce tolik nejím, ale minulý rok byly v mém jídelníčku často. A ze začátku jsem se zbavoval žloutků, protože to někde bylo napsané. Pak mi ale došlo, že je to hrozná škoda a samotné bílky jsou taková divná hmota, že s tím přestanu. Od té doby, když už si dělám vejce - žloutky neodděluji, nechávám je tam a to klidně i když jich je pět! Rozhodně z toho špeky na břiše nemám a spokojeně si vychutnám plnohodnotné vejce.



Tohle je takový výčet toho, na co jsem si ráno vzpomněl. Nedostatky mám samozřejmě i teď, jen na ně musím zase pěkně přijít a zbavit se jich. Není ostuda chybovat, ale z chyby se nepoučit. Co vy, jak jste na tom byli ze začátku? Určitě jste taky sem tam udělali nějaký ten přešlap, ne? Ono to k tomu patří, protože až pak se člověk pořádně poučí. Jak na to ale přijdete, nemusíte mít vůbec žádné výčitky. Já na svoje odhalené nedostatky vzpomínám s úsměvem.
Mějte krásný víkend,
David

čtvrtek 7. března 2013

Když mě to přepadne...

Ahoj všichni!

Dneska mě celý den honí taková mlsná, že o ní aspoň napíšu článek. Nebudu lhát, ráno jsem měl nutkání si koupit akční čokoládu milku, i když vím, kolik opravdové čokolády v ní je. Takové to Milkinis s tou krávou na obalu, jak jsou v tom ty tyčinky. Nakonec to dopadlo dobře, nevzal jsem si ji. Abyste mě nechápali špatně - moc dobře vím, že by mi jedna čokoláda neublížila. Nepoznal bych to ani na gramu své váhy, či nějakým jiným způsobem (kromě zapatlané pusy). Ale já se znám a moc dobře vím, jak by to dopadlo.



Tohle se mi nestává často, mít chuť na něco takového. Obyčejně se do takových regálů ani nedívám - ne proto, že by mě to pak lákalo, ale protože mě jednoduše vůbec nezajímají. Jednou za čas mi prostě taková nálada a rozpoložení ale přijde a já s tím musím něco dělat. Ze začátku jsem to řešil tak, že jsem si opravdu koupil to, na co mám chuť. Teď nemluvím o tzv. cheat day, ale o úplně normálním dni, kdy nic takového naplánovaného nebylo. Teď už to dělám trochu jinak, ale pořád je to aktuální. A taky to řeším úplně jinak.

Hned po tom, co si koupím dobrotu (pod dobrotou se skrývá cokoliv - čokoláda, sladkosti apod.), otevřu ji těším se, jak si nedám do nosu - tak zjistím, že na to vlastně až takovou chuť nemám a jediné, co mě nutilo do toho si něco takového koupit byl ten pocit toho, že dobrůtku nemůžu. A vždycky to dopadlo následovně - snědeny 2 čtverečky čokolády, nebo kousek nějaké tyčinky a šup s tím do koše, nebo do šuplíku, na věčné časy. A tím můj romantický příběh s dobrůtkou končí - rychleji, než stihl vůbec začít.

Tak mi to po nějaké době došlo, že to asi nebude až taková chuť na dobrůtky, jako spíš na něco "co nemůžu". (v uvozovkách - není to tak, že bych dobrůtky nemohl, spíš je jednoduše nevyhledávám a nechybí mi, kromě těchto ztřeštěných a výjimečných dní). Tím pádem je koupě takovýchto věcí zbytečná a vyhazoval bych peníze oknem. Chuť na to totiž nemá tělo, ale hlava.

Někdo z vás to zná, někdo ne. Každý to řeší jinak a je jen dobře, pokud třeba tyhle pocity ani neznáte. To jsou plusové body pro vás. Ještě jednou podotýkám, že je to opravdu jednou za čas. Sladkého totiž jím i tak dost, od palačinek až po sladké těstoviny a pečivo. Beru to teď jako vzpomínkový akt mého těla, které bylo ještě před 2 lety zvyklé na pořádnou zásobu takovýchto dobrot a při takových chvílích si na to zavzpomínáme. Co vy, jste takových pocitů ušetřeni, nebo držíte se mnou?

Tak se nezapomeňte dobře najíst a mějte se!
David

pondělí 4. března 2013

Víkend plný dobrot, aneb co tu ještě nebylo

Ahoj všichni.
Dneska to bude trochu zvláštní příspěvek. Takový, který na blogu o cvičení, kvalitním jídle a zdravému přístupu k životu jen tak nenajdete. Berte to jako takové moje přiznání k tomu, co vše jsem si dal o víkendu k jídlu. Varuji vás, že to není vůbec hezký seznam, ale shrnu to jednou větou. Nic mi to neudělalo. Takové jednodenní obžerství není nic hezkého, ale protože to byla oslava, tak je to pochopitelné. A po hodně dlouhé době. Kdyby to někdo praktikoval každý víkend, asi už to taková libovka nebude. Všechno jsem ale snědl s chutí a bez výčitek. Protože tak je to správně. A teď už jsem zase zpátky ve svém obvyklém režimu. Jen podotýkám, že neděle (obžerství bylo v sobotu) stála úplně za prd. Tělo bylo bez síly, absolutní nechuť k jídlu - ale to je přirozená reakce na to, jak se mělo v sobotu.

Pití
 - coca cola (2 dcl)
 - džus (4 dcl)
 - červené víno (tady si nejsem moc jistý, ale když napíšu 4-6 dcl, asi budu blízko)
 - slivovice (2 panáky)

Jídlo
 - tyčinky, chipsy, arašídy (klasika na oslavách)
 - frgály (meruňkové frgály jsou tak strašně dobré, ale od každého druhu jsem vyzkoušel)
 - dorty (od každého 1 kus - marcipánový, druhý marcipánový, tvarohový s ovocem, slaný)
 - utopence (to na mě vybalil manžel od sestry mé přítelkyně asi v jednu ráno, ale tak proč ne)
 - domácí sekaná, paprikové klobásy (od každého ždibec, tak na chleba)
 - gnocci se špenátem a kuřecím masem (oběd v restauraci)
 - protože miluji marcipán (ale už hezký rok jsem ho neměl), tak sem si tam dal navíc, co jsem úspěšně pokradl z dortů

Tak to vypadalo. Asi si dokážete představit, jak mi bylo v noci, ještě když jsem to všechno jedl tak na přeskáčku. Dobře mi tak, nakonec to ale dopadlo dobře a skončilo to u svíjení se v posteli. Protože po tom následoval asi jen 5 hodinový spánek, ráno bylo celkem rozházené. Domů jsem přijel okolo jedné odpoledne a jediné, co jsem stihl bylo sbalit se a odjet do Ostravy.

Přes to všechno jsem byl večer cvičit, dal si nějaký full body random (hodně lidí ve fitku, tak co bylo volné, tam jsem šel). A dneska ráno výběh, odpoledne ještě zase cvičení. Přidávám fotky ze včerejšího večera, po tom velké žraní a nevyspání. Celkem spokojenost, ale pouze vizuální. Ta vnitřní je až dnes, když už mám zase hezky svůj režim.



Z tohoto článku si patrně nic neodnesete, za to se omlouvám. Jen bych chtěl ještě jednou vyzdvihnout tu věc s psychikou. Hrozně často vidím, jak se trápíte s nějakým nepovedeným dnem, nebo jídlem. Že jste to nevydrželi a dali si něco sladkého. Musíte se naučit mít se rádi i když se vám nepovede vše na 100%. Protože pak zase přijde den, kdy bude všechno v pořádku a vy to dokážete. Všechno je to mnohem jednodušší, když se neobviňujete, nemáte výčitky a nepřemýšlíte negativně. Nějaký zdravý dohled sám nad sebou je důležitý, ale rozhodně to nenechte přejít v diktátorství.
A co vy, máte nějaké takové extrémy s jídlem? Samozřejmě myslím jednorázové a když už, co si nejvíc užíváte? Já abych se přiznal, tak ten pocit, že mi to vlastně nemůže ublížit.
Přeju krásný vstup do nového týdne a jen dodávám - recepty a fotky jídel jsem na blog přestal dávat. Vše se objevuje na mé facebookové stránce ZDE. 
David

pátek 1. března 2013

Vyšlapej si svou cestu!

Úvodem
Už je to něco přes rok, kdy jsem s tímto vším začal. Nebyl jsem vyloženě tlustý, spíš tuctový. A mě nikdy moc nebavilo "zapadat". Taky jeden z důvodů, proč dělám věci tak, jak dělám a ne jinak. Samozřejmě tu byla jedna obrovská výhoda - to nepopírám. Nemusel jsem nabírat ani gram nějaké hmoty. Toho bylo na mě dost a stačilo to "jen" zpracovat. I když tohle je hodně velké zjednodušení. To "jen" zpracovat zatím znamenalo 15 měsíců úplné změny, od základů. Ne každý mě v tom podporoval a vyšel vstříc. Právě ale těmto lidem patří velký vděk, protože bez nich bych možná nebyl tam, kde jsem teď. Kritika je totiž hodně dobrý pohon, aspoň pro mě.


Každý dělá chyby a ne jen v začátcích
A já je dělal často, opakovaně a s vědomím správného rozhodnutí. Mohl bych tu vypsat spoustu věcí, co jsem nevěděl a čeho bylo třeba se dopídit, zjistit si a zpracovat. Dokonce si troufám říct, že to bylo mnohem horší, než u většiny z vás. Máte špatný pocit z jednoho nevyvedeného dne, nebo jídla. Úplně zbytečně, jen tím zatěžujete psychiku, kterou není radno podceňovat. Protože ať tomu bude jak chce, psychická a fyzická stránka musí spolupracovat, přes to nejede vlak. Já do sebe ládoval věci, kterých bych se teď ani nedotkl, jedl v naprosto nevhodnou dobu a další takové přešlapy. Když mi pak došlo, že něco není v pořádku a nějakým způsobem si zjistil, jak to dělat správně, dělal jsem to tak. A nikdy tu nebyly nějaké výčitky, nebo psychické bloky. Takových věcí se musíte vyvarovat hned na začátku. Jednoduše jsem si pak řekl, že to teda od toho dne bude zase lepší, protože proběhla změna, která mi k tomu má dopomoci. A takhle to je i teď. Kolikrát přijdu na něco, co bych mohl dělat lépe. Prostě hodím za hlavu to, co bylo a soustředím se na to co je. Vzpomínky můžou být hezké, ale žít minulostí je k ničemu.



Zdravá motivace je dobrá motivace
Vždycky je dobré mít nějaký cíl. Něco, čeho chcete dosáhnout. Já jich mám několik a pořád vytyčuji další a další. Hodně jich je "dílčích". Protože vždycky, když se k tomu cíli dostanu a splním ho - můžu se pochválit, že jsem zase o něco dál a zvládl jsem to. Dát si hned ze začátku cíl vypadat jako Greg Plitt, nebo Nikola Weiterová není špatné, ale bude to trvat dlouho. A moc dlouhá doba bez nějakého úspěchu, nebo pokroku má pak tendenci svádět k vzdávání se těchto snů a konci snažení. Proto je tu možnost- a teď dávejte velký pozor - mít cílů kolik jen chcete! A využijte toho, klidně si zapište kdy jste čeho dosáhli a jak se vám co povedlo. Taky mám ty důležité věci (pro mě) v paměti a nezapomínám na ně, protože to tak nebylo vždy. 


Prostě s tím seknu...
Lhal bych, kdybych tvrdil, že jsem nikdy tento pocit neměl. Měl, několikrát, ani to už asi nespočítám. Někdy se prostě nedaří, nechce se, nebo jsou jiné problémy a všechno se to na sebe kupí. Tady je dvakrát tak důležité umět najít na všem něco pozitivního. Je hrozná škoda těmto pocitům podlehnout, zvláště když to patří mezi ty "chvilkové" pocity. Za nějaký čas vás to přejde a pokud vydržíte, máte vyhráno. Nesmíte se tím nechat stáhnout dolů, ale naopak se tím třeba ještě víc motivovat. A taky nezapomínám, že to dělám hlavně kvůli tomu, že mě to baví! Tady nejde o žádnou blbou rutinní záležitost, ale o koníček, zábavu, pocit seberealizace a další. A když si budete tohle pamatovat, pak vás od toho jen tak něco neodradí.


Proč tohle píšu
Protože je to můj blog a tady takové věci patří. Píšu svoje pocity a zkušenosti, které jsem zatím stihl pochytit. Není to žádné dogma ani tady ze sebe nechci dělat něco, co nejsem. Prostě předávám dál to, co mám v sobě, co mi leží na srdci a rád bych to poslal k někomu dalšímu. Co si z toho vezmete je už jen a jen na vás. Hlavně se nenechte nikým ovlivnit, vždycky máte právo na to ušlapat si tu svou cestu sami. Nechat si poradit je jedna věc, nechat se vést už je něco úplně jiného.