úterý 9. dubna 2013

Motivace, odhodlání, trpělivost!

Ahoj všichni!

Dneska se budu věnovat trochu "vážnějšímu" tématu. Jde o můj postoj ke cvičení, o motivaci, kterou mám a o věcech, kterými jsem si musel projít, nebo si jimi procházím. Protože vaše tělo je jedna z mála věcí, kterou si v dnešní době nemůžete koupit. Jasně, nějaké fyzické úpravy možné jsou, i bez námahy. Ale ruku na srdce, stojí to za to? A i kdyby, vaši psychiku nikdy žádná plastika nespraví. Pro to je potřeba něco udělat a není to záležitost jednoho dne, týdne, ani měsíce. I to je důvod, že si toho budete později cenit.

Já nikdy nebyl moc trpělivý. Když jsem se do něčeho dal, málokdy mi to vydrželo. Ať už se jednalo o sport - atletika, nebo o bojová umění - kung fu, systema, ale i o úplně jiné věci. Když jsem byl mladší a běžel nějaký akční film, kde se chlapi řezali hlava nehlava, tak jsem měl chuť jít okamžitě někam na zápis bojového umění a naučit se všechny triky. Abych v tom byl dobrý. Jenže to nebylo jen tak. Ani po měsíci jsem neuměl to, co chlápci v televizi. Tím můj zájem opadl. A takhle to bylo několikrát, bohužel. Jak jsem něco nemohl mít hned a okamžitě vidět výsledky, nebylo to pro mne. Kdybych s tímto přístupem dělal všechno do teď, rozhodně bych vám tu teď nepsal tenhle článek.

A protože tu teď ode mne něco čtěte, asi už tušíte, že jsem přístup změnil. Ale nebylo to jednoduché. Nebudu tu psát, jak jsem začínal cvičit a bla, bla, bla, tohle všechno už tu někde je. Dneska jde spíš o ty pocity. Ani nevím, co se mi to v hlavě hnulo, že jsem si najednou řekl dost. Možná to bylo i částečně tím, že jsme příležitostně navštěvovali posilovnu i předtím. Že by to ale šlo vidět se říct nedalo. Pak tam asi byl ten impuls, že když už zajdu do té posilovny a nevidím žádný výsledek - to je jak chodit do práce a nevydělávat žádné peníze. Prostě zbytečnost. Tak proč to nezefektivnit, aby to vlastně mělo smysl?

A nešlo jen o to fitko. Můj první zájem byl zhubnout, to ano. Postupně sem si ale vytyčoval další a další cíle. Těch není nikdy dost. Jen aby šly pěkně postupně a jeden za druhým. Není třeba se honit za pěti různými cíli najednou. To je zbytečné. Na druhou stranu taky není nejlepší skončit hned u toho prvního. Protože právě takhle jsem se já učil trpělivosti. Postupně. S každým dalším úspěšným cílem jsem věděl, že přijde další. Prvních pár kilo dole. Začínající vyrýsovaná postava, zlepšení fyzické kondice, orientace ve stravě, nabíraní čisté svalové hmoty, vyrýsování břišních svalů, teď talentové zkoušky, zlepšení v plavání. Pořád mám nějaký cíl před sebou.

Když si vzpomenu, jak jsem minulý rok stál před zrcadlem (já vím, je to hrozný) a díval se na své spodní břišní svalstvo. No, prostě tam žádné nebylo. Ale já věděl, že to přijde. A časem se tam fakt začalo rýsovat, postupně. Nebyla to otázka jednoho tréninku. Ani deseti. Ale přišlo to. Takhle to bylo se vším, jen jsem si právě vzpomněl na tento konkrétní případ. Člověka pak dokáže motivovat každý jeho dílčí úspěch. Mám rád motivační písničky, videa. Ale je to nic oproti tomu, když si vezmete motivaci sami ze sebe, z toho co jste dokázali, nebo můžete dokázat.

Je mi 21 let. Rozhodně vám nechci říkat, jak máte žít, nebo taky dělat ramena nad tím, co se mi povedlo. Jsem ještě štěně. Ale tohle je moje cesta, takhle to u mně vypadalo, vypadá a ještě dlouho vypadat bude. Díky tomuto všemu jsem se naučil dotahovat věci do konce (ty, co za to opravdu stojí) a to se netýká jen sportu. Přenesl jsem si to i do osobního života. Byla by škoda toho nevyužít v plném rozsahu, aspoň podle mne. A každý, kdo váhá nad tím, jestli se má do něčeho pustit, nebo ne, by si měl představit to všechno, čeho chce (a může) dosáhnout. Hlavně neopomíjet ten čas, který do toho bude třeba investovat. A uvědomit si, že i zakopnutí je pohyb dopředu a nevzdávat to po neúspěchu. Záměrně nepíšu po "prvním", nebo "druhém". Bude jich určitě víc. Vám by to ale nemělo bránit, měl by to být váš pohon.

"Nic, co by stálo za to, jsem neudělal náhodou. Vždy za tím byla poctivá práce."
Thomas Alva Edison

A na závěr jedna velmi zamyšleně laděná fotka! A oblečená. Ať to tu nemám tak nahaté.


Mějte se,
David

12 komentářů:

  1. Jako vždy super článek! :)

    OdpovědětVymazat
  2. Super článek...
    Alespoň jde vidět, že nic nepadá každýmu do klína, žejo! Každý si něčím podobným musel projít..
    A u tebe je to ješě lepší, protože máš super výsledky, které by nebyly, kdyby jsi to vzdal! :))
    Měj se!

    OdpovědětVymazat
  3. Super článek, super fotka! :-)

    OdpovědětVymazat
  4. prej nahaté xD mě se ty nahatý fotky líběj, takhle nemám důvod utírat slinty od huby xD...

    Já bych to viděla tak nějak stejně no :-)... Pro mě jsi motivace ty, když vidím, co si za rok dokázal, trpělivost nemám, jsem takovej ten pitomec, co když to nevidí hned, klesá na mysli a pak nemá ani tu motivaci (pak nastupuje slintání nad tvým blogem xD) a odhodlání? Moj odhodlání je, abych se zase líbila příteli, pořád mi tvrdí, že se mu líbím taková jaká jsem, ale od doby co "hubnu a posiluju" je na něm vidět, že je spokojenější, i když někdy jenom kybicuje, že pořád cvičím (zase tak horký to není) nebo že pořád jenom řeším jídlo...

    OdpovědětVymazat
  5. Tenhle článek je moc hezkej:). Já jsem taky od dětství netrpělivá. Všechno hnedka odkopnu, když nevidím výsledky, nebo radši ani nezačnu, protože vím, že je to škoda času. Je to hrozně složitý si to v tý hlavě dát do pořádku:/.
    Musím uznat, že tvůj článek mi trochu dodal vetší odvahy
    Cvičím od ledna a jsem nespokojená...nevidím změny a to vážně makám...no. To je právě kámen úrazu. Už mě moje netrpělivost doběhla. Jsem zdrcená tím, že se mi postava netransformuje tak jak bych chtěla...je to hrozně demotivující a fakt mě to štve. Něco dělám špatně, ale nevím co:/.
    Líbí se mi, že ty jsi si to v hlavě ujasnil:)!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuju :) A Tobě držím palce, ať Tě nic neodradí, byla by to hrozná škoda! Když už si se do toho dala! :))

      Vymazat
  6. Velmi motivující a pěkně napsané. Máš pravdu, že hezká postava není zadarmo.
    On je každý aspoň trochu netrpělivý a přijde to až časem... já se o to teprve snažím :).
    Měj se hezky!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak to přeju, aby se podařilo. A ono se podaří. Jak říkáš, přijde to časem, toho se neboj! :))

      Vymazat
  7. Super článek :-) Je fajn, že sis uvědomil, že to takhle dál nejde :-P A ten citát je úžasný!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jo, jeden z mých oblíbených, takže souhlasím! :)) A uvědomil. Pozdě, ale přece!! :D

      Vymazat
  8. :) Ahoj, dneska jsem na tvuj blog narazila poprvé a dost mě zaujal. Nejen z toho důvodu že jsi kluk (to se tu jen tak nevidí :P) ale hlavně kvůli tvému životnímu stylu. velice dobrý motivační článek :))

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuju, jsi hodná! :) Jsem trochu rarita, vím to... ještě jsem nenašel kolegu, ale mě společnost blogerek vůbec nevadí. :D

      Vymazat