pátek 31. května 2013

Technika, rychlost, váha

Ahoj všichni.

V nadpisu je přesně vypsané podle priorit, jak jdou po sobě jednotlivé věci při mém posilování. Na prvním místě je technika, potom rychlost a jako poslední váha. Radši se stokrát zaměřím na to, abych cvik prováděl technicky správně, než aby tam bylo naloženo co nejvíc. To samé platí u té rychlosti (dynamiky). Mám radši rychlejší trénink, co odsýpá, netáhne se jak pondělní dopoledne a baví mne.

Samozřejmě tohle je můj osobní postoj a někdo to může mít úplně jinak. Málokdy se tu na blogu můžete dočíst, že jedu nějaký hodně silový trénink, nebo že jsem zvedl tolik a tolik. Já se zase nemám moc čím chlubit. Nezvedám ohromně těžké váhy. nepotím krev při 150 kg na benchpressu. To je pro mě absolutně zbytečná záležitost. Za prvé by mi to polámalo ruce a obsluha v posilovně by musela zavolat záchranou službu. A za druhé mi to vůbec nic nedá. Nebaví mě to, odjet si u série jedno opakování a pak si v deníčku odškrtnout další rekord.


Takhle já prostě neuvažuji. Tím ale neshazuji nikoho, kdo to tak má. Je to jen a jen na vás! Budu opakovat pořád dokola, že tohle je můj blog, moje cvičení. Nepředávám tu žádné rady, jak to dělat správně, ale snažím se vypsat své zkušenosti a to, co mi nejvíce sedělo. Jednou jsem si vyzkoušel silový trénink a po dvou týdnech plných nechuti do cvičení a toho tréninku jsem prostě přestal. Nebudu dělat něco, co mě nebaví.


Technika je hrozně důležitá. Jak budete nějaký cvik dělat špatně, tělo vám to buď hned, nebo časem připomene. Taky si sem tam neuhlídám nějaký cvik a pak toho lituji. Naštěstí se to stává méně a méně častěji. Něco jiného je, když tu techniku měníte schválně. S takzvaným "cheatingem" mám skvělé zkušenosti a můžu jen doporučit. Chce to ale dělat s rozmyslem a bezpečně. Jako u všeho - časem se vám to dostane pod kůži. Bohužel, u posilování si na to musíte dávat velký pozor, jinak hazardujete se svým zdravím.

Chtěl bych tím hlavně říct, ať se zbytečně neženete za velkými váhami. Neříkám, že máte vzít do ruky kilové činky a odjet trénink s nimi. To ne. Ale váhy si vždycky vybírám tak, abych zvládl svoji sérii a pokud mám sílu, udělám ještě 2-3 opakování navíc, protože to pak tak krásně pekelně pálí. Věřím, že i vy máte svůj způsob, jak si zacvičit a kdo ne, určitě ho brzy najde.

Mějte co nejlepší víkend,
David



středa 29. května 2013

Moje posilování #3 - Čeho jsem se vzdal?

Ahoj všichni.

Dneska to bude méně psací, více věcné. Čeho všeho jsem se vzdal? Ať už se to týká potravin, nápojů, nebo něčeho úplně jiného. Pojďme na to.

Na úvod bych chtěl říct, že se to nedá brát až zase tak obecně, i když se o to pokusím. Nějaké věci jsem přestal jíst, protože byly prostě nevyhovující a teď bych si je nedal, ani kdybych za to dostal zaplaceno. Prostě a jednoduše - i závislosti na čokoládě, nebo sladkých nápojích se dají vyléčit tak, že se prostě kousnete a nedopřejete si. Postupem času vám to už ani nebude tak chybět. Mnoho věcí jsem zase nahradil zdravějšími variantami a tak podobně.



1. Potraviny
Drobné sladkosti, tyčinky a oplatky
Tady bych chtěl začít. Vždycky jsem si během dne rád dopřál tyhle malé sladkosti. Banánky v čokoládě, margotky, kofily a já nevím co všechno. Tady tohle skončilo ve chvíli, kdy jsem začal jíst pravidelně. A hele? Najednou tam na tyhle drobnosti nebylo místo. Nebylo je kdy jíst. A protože by mi ani nic nepřidaly, tak je prostě už nejím.
Slazené jogurty, ochucená mléka
Většina mléčných výrobků je estráda jednoduchých cukrů. Rozhodně se nevyplatí jíst tyhle sladké jogurty kvůli obsahu bílkovin. Na to je fajn třeba tvaroh. Ochucená mléka jsou stejný případ. Nejen, že mléko není žádná výhra už samo o sobě, slazené je ještě horší. Minulý rok jsem po tréninku jídával mléčnou rýži, což nebyl zase takový problém. To je ale jiná situace, protože u mě po tréninku není problém skoro nic.
Ostatní
Nevím, jakou kategorií tohle nazvat - ale zvykl jsem si nesolit (netvrdím, že je to nutné!!!), k jídlu si nedávám žádné tatarské, ani jiné omáčky. Nesladím si kafe, čaj, ani nic jiného. Nepoužívám umělá sladidla a snažím se jim vyhýbat i v potravinách (ovšem ne vždy se mi to podaří). O alkoholu už jsem mluvil, mělo by to být více než jasné. Taky nejím žádné slané dobroty, jako chipsy, tyčinky a já nevím co vůbec všechno ještě existuje.



2. Nápoje
Coca coly, Sprite, Fanty
Na tomhle jsem svého času ujížděl hodně. Denně 2l Coca coly, k tomu balíček nějakých chipsů a večer u počítače mohl začít. Tohle šlo do háje hned první den, kdy začala moje změna. Od té doby voda, voda a voda. Bohužel si sem tam koupím tu neslazenou, sladidlem obohacenou a vůbec ne zdravou Zero, ale i ta mě už omrzela.
Minerálky
Těm taky odzvonilo hned na začátku. Další přebytečné sycené tekutiny mnohdy obohacené cukrem. Ani Poděbradky bez cukru nejsou výhra. To už je stejné, jako ty light, zero a podobné.


Brát to s rezervou
I když tu je teď seznam nějakých potravin, neznamená to, že jsem je od té doby neměl. U něčeho to přišlo postupně, ne hned na začátku. Něco si třeba občas dám, ale to je absolutně zanedbatelné oproti tomu, jak to bylo předtím. Taky to není žádný impuls, že okamžitě musíte přestat tohle všechno jíst. NE! Nejsem žádný nutriční specialista, ale pouze kluk, co si píše blog o tom, jak to u něj probíhalo a probíhá. Každý to můžete mít jinak. Kupříkladu bych mohl uvést tu sůl. To že nesolím, je pouze o zvyku. Doma by mi to nikdy neprošlo, vyletěl bych zavřenými dveřmi. Ale pokud mám možnost si uvařit sám (90% situací), tak to udělám podle sebe. To samé platí u těch jogurtů a podobně. Co tím chci říct? Počtěte si, ale mějte svoji hlavu.
Budu rád za každý komentář, jak to máte vy. Museli jste se něčeho zbavit, něco vynechat? A jak šlo léčení takové závislosti na nějakých dobrotách, například.

Mějte se a přeji hezkou středu,
David

úterý 28. května 2013

Moje posilování #2 - rýsování

Ahoj všichni.

Jak jsem včera slíbil, dneska to bude o rýsování. Nebudu tu vypisovat věci, které si můžete stokrát přečíst na jiných stránkách. Chci tu napsat, jak jsem se k rýsování stavil minulý rok a jak se k němu stavím teď. Určité rozdíly tu totiž jsou a takové srovnání není na škodu.

Minulý rok jsem se do rýsování vrhl hodně ostře. Co se týče stravy, jedl jsem hodně masa, tvarohu a mléčných výrobků celkově. Maso bylo na oběd vždy s nějakou zeleninou a často ještě na večeři v podobném složení. Jediná chvíle, kdy jsem si dovolil hřešit, byla ta po tréninku. Tam jsem si vždy dopřál nějaké sladší jídlo a spokojenost byla na světě. Taky suplementace byla o 100% větší, než je teď. Aminokyseliny, bcaa, l-carnitin a 90% protein, to všechno ve mne mizelo jedna dvě. Trénink jsem měl 6x týdně, každý den jednu svalovou partii a k tomu jeden den na cardio. Skoro všechny cviky jsem jel v počtu opakování 3x15.



Tento rok to vypadá trochu jinak. Mléčným výrobkům už moc neholduji a maso mívám tak dvakrát do týdne. Nějak jsem se ho nejspíš přežral. Snažím se teď vymýšlet pestřejší obědy složené se zeleniny, luštěnin, těstovin, sóji a podobně. Je toho víc. Taky jsem přestal blbnout, místo tvarohu jako mazadla používám sem tam margarín, jím normální svačiny ve stylu chleba se sýrem, šunkou, kupou zeleniny. Podle mně tohle prostě člověku ublížit nemůže ani v dietě. Nepopírám, moje dieta není soutěžní, ale o nic takového mi ani nejde. Nejdu do žádných extrému, ale spíš se snažím jíst normální věci. Dostupné, chutné a výživné. Doplňky stravy teď nemám žádné. Už je to myslím skoro půl roku. Plánuji koupit zase 90% protein, ale to až časem a tím taky skončím. Taky v tréninku je trochu rozdíl - mívám teď více silový, jezdím pyramidové série u hlavních cviků a pak sestupné, nebo konstantní u doplňkových. Moje cardio je teď místo pásu a kola ve fitku proběhnutí se po lese nebo po cestě u nás na vesnici.



Rozdíly mezi loňským rokem a letoškem jsou znatelné. Přestal jsem blbnout, mnoho věcí je v takové větší pohodě. JENOMŽE... kdo ví, jestli by to tak bylo, kdybych ten minulý rok nějak flákal. Fakt, že jsem dodržoval hezky to, co jsem si předsevzal, mi nikdo nevezme. Proto vám nemůžu říct, který způsob je lepší. Člověk se na začátku prostě musí kousnout a dát do toho všechno. Postupně pak budete objevovat věci, které vám neublíží, nebo třeba i sedí víc. Každé tělo je originál a pokud vy nezjistíte, co od vás chce, tak kdo? Já si tento rok užíval volnější režim. I když je pravdou, že co je volnější režim pro mě, to by bylo pro mnohé utrpení. Odvykl jsem si jíst sladkosti ve velkém, nebo pít přeslazené nápoje. Jím pravidelně a po tom roce a půl už takovým stylem, že i když je tam nějaký hřích, neublíží mi. Když už nic, tak aspoň vím, kdy ho sníst.

Na závěr bych chtěl říct, jak to teď cítím. Protože už na mne sem tam nějaký ten sval jde vidět a organismus mám rozběhlý pravidelným cvičení, je to pro mě jednodušší. Určitou formu jsem si udržel celou dobu, takže zase až tak moc práce nemám. Ale pokud s rýsováním začínáte (jako já minulý rok), uvědomte si, že se pro to určitých věcí prostě budete muset vzdát. I já sem musel. Jak jsem psal v minulém článku. Každopádně to za to stojí, tak jen do toho.

Mějte se,
David


pondělí 27. května 2013

Moje posilování #1 - úvod

Ahoj všichni.

Chci ses vámi podělit o to, jak vlastně posiluji, jak rýsuji, udržuji, prostě jak jsem dosáhl toho, co mám. To "co mám", nemám zase tak dlouho na to, abych to zase moc řešil. Super věta, ta vás určitě od zbytku článku neodradí, co?

Ale vážně. Nic na tom není. Jednou si zvyknete na určité návyky ve stravě a cvičení a je vyhráno. Nejsem žádný kulturista, abych všechno dodržoval na 100%. Chci prostě vypadat jako chlap a být se sebou spokojený. Na to není nic nezvyklého. A podle toho se taky zařizuji. Je sice fakt, že cvičit chodívám denně. Nejsem magor (možná jo), ale cvičení mě prostě baví a nedokážu si bez něj představit svůj život. Dnes už ne. Co tím chci říct? No, že pokud chcete vypadat lépe, než ostatní, budete do toho muset taky dát více, než ostatní. Abych to řekl na rovinu - něco navíc.



Aby toho nebylo málo, kromě toho "něco navíc" si budete muset spoustu věcí odpustit. Přesněji řečeno, měli byste. Protože všechny ty přešlapy, kterých se dopouštíme, ať už ve stravě, nebo v cvičení, se na sebe nabalují a odpuštěny nám nebudou. Tohle myslím z dlouhodobého hlediska. Nahradit sladké šťávy za vodu, naučit se jíst pravidelně a pokud možno, nedávat si každý večer nějaké točené u Tondy v hospodě. Já neříkám, že i přes tohle všechno nemůžete vypadat k světu, ale píši tu o mých zkušenostech, návycích a tohle byly věci, které jsem prostě nechal za sebou. Teď si zajdu na pivo jednou za dobrých pár týdnů a bez nějakých výčitek.

Zase tu nechci moralizovat o tom, jak se máte přesně držet nějakého jídelníčku a podobně. To nedělám ani já. Párkrát jsem si to zkusil, neúspěšně a zase se vrátil ke svému stylu. Co se týče cvičení, tam už jsem poslušnější, protože v tom mám rád řád. K tomu mě baví vymýšlet tréninky, sbírat nové zkušenosti a podobně. Za ten rok a půl si už v hlavě sami přeberete, co je dobré a co ne. Pak nemáte problém si poradit v krizových situacích, jako nemám co jíst a co budu cvičit, on mi obsadil stroj.

Dneska jsem to chtěl vzít hodně, hodně obecně. Nevím, jestli z toho vzniklo něco, co se dá číst, ale budu v to doufat. Teď bych chtěl takový článek nahodit každý den, s tím, že zítra se budu zabývat už něčím konkrétnějším a to bude rýsování. Ať z toho taky někdo něco má.

Tak se mějte a užívejte pondělí,
David






středa 22. května 2013

Od 27.5 do 31.8 v jednom rytmu!

Ahoj všichni!

Rozhodl jsem se po delší době zase trochu udělat pořádek v tom, co vlastně cvičím. Přejíždění mezi Ostravou - Valašským Meziříčím nedělá moc dobrotu, ale v příštích měsících už to bude lepší. Respektive jsem celý červen v Ostravě a na prázdniny budu ve Valašském Meziříčí. Což je fajn, měsíc cvičení ještě tu a pak dva měsíce ve fitcentru Abácie (Valašské Meziříčí), kde to vlastně všechno začalo. Měl jsem veliké plány s tím street workoutem, co dělá brácha. Bohužel, můj loket je jiného názoru. Nevadí mu metrák a půl mrtvého tahu, ani metrák na bench. S čím už má ale problém, jsou ty volné pohyby na těch tyčích. To znamená, že si nechci ublížit a i přes prázdniny zůstanu věrný fitcentru a činkám.

Abácie - Valašské Meziříčí
Když už mě nečekají žádné talentové zkoušky, ani přejíždění z místa na místo, bude se zase cvičit hezky pravidelný trénink. První část vidím na červen + červenec + srpen (12 týdnů). Vrátím se ke svému oblíbenému one day, one part. Teď to bylo víceméně samé nohy (které ale budou mít pořád nejvíce pozornosti) a full body tréninky. Už mi sakra chybí pořádné procvičení každé partie. Full body jsou super, ale nedá se s tím vydržet do nekonečna.

Biceps/triceps trénink
Trénink je pořád v rámci vývoje (rozuměj - ještě jsem nezačal, budu to skládat až na večer před prvním tréninkem), ale to je klasika. Byly tu chutě jako vyzkoušet si sacharidové vlny (jenže já nejsem moc člověk, co by se vzdával byť i na jeden den nějakých sacharidů). Po zralé úvaze a zjištění, že mi to jídlo vlastně nejvíc vyhovuje tak, jak to mám nastavené teď, jsem se rozhodl, že u toho i zůstanu. Aspoň výsledky tomu odpovídají a při mém štěstí bych si těmi vlnami jen ublížil.

Určitě tu pak napíšu podobu celého tréninku a můžete si ho klidně vyzkoušet taky. Upozorňuji, že to bude rozvrženo na 6 dní v týdnu. Fajn je, že konečně budu mít zase parťáka na natáčení, více fotek kde nemusím stát před zrcadlem a podobně. Prostě a jednoduše to bude zase mnohem více obrázkové. Sám se na to těším, i když trochu zklamání je, že s tím venkovním cvičením to nebude tak horké. Bojím se, že bych si ublížil více a loket by mi to pak neodpustil ani v posilovně. A to ani nemám jistotu, že to je v lokti. Může to být triceps.. co já vím. Zvláštní je, že to bolí jen při cvičení venku. Vesmír mě asi tahá do posilovny. Poslechnu ho, protože vesmír se poslouchat musí. Mezitím si užijte středu a mějte co nejlepší vstup do druhé poloviny týdne.

David

neděle 19. května 2013

(ne)sportovní příspěvek. aneb talentové zkoušky

Ahoj všichni!

Chtěl bych se trochu rozepsat o tom, jak proběhly mé talentové zkoušky. Hlavně sportovní. Co se týče nesportovních - měl jsem je v úterý a dopadly... snad dobře. Testy ve formě OSP. Tři části - logická, verbální a kulturní. Logická se mi povedla na 100%, verbální 86% a kulturní jsem barbar, takže jen 71%. Průměrem to dělá nějakých 85% - ale jsou to procenta. Důležitý bude hlavně percentil. Dozvím se 10. 6. 2013, tak držte palce.

Ale zpět k těm mým slavným sportovním výkonům. Vezmeme to pěkně popořadě, jak to šlo celý den. Ráno nějaká prezentace, udělali si u nás fajfky, jestli se tam opravdu nacházíme a šlo se na věc. Během prezentace nás ještě poctili pozorností dělníci, kteří hned vedle staví nový a hrozně krásný stadion.

100 metrů
Jako první bylo na pořadu dne zaběhnout stovku. Tu jsem naposledy běhal na střední, asi dva roky zpátky. Ale kdysi dávno, když ještě ovzduší bylo čisté a já měl celý život před sebou (na základní škole), jsem celkem aktivně provozoval lehkou atletiku. Nebudu se tu nějak chválit, ale diplomů za pěkná umístění tu mám asi dvě kila. Jenže to bylo ještě prakticky v minulém století a ten den k ničemu. Aspoň to tak vypadalo. Moje příjmení mě dostalo tuším do první dráhy šestého rozběhu. To byla hrozná sranda, jak si všichni asi tři minuty upravovali stojany na nízký start, zatímco já chodil okolo a marně vzpomínal, jak to mám nastavit. Poslední kapka byla, když si to borci začali odměřovat pomocí svých stop. Abych nevypadal divně, taky jsem si dvakrát šlápl, jakože něco důležitě měřím a pak s uznalým výrazem pokyvoval hlavou, že to bude asi v pořádku a jsem spokojený. Pak už jen připravit, pozor a start! Vyběhl jsem celkem slušně, aspoň v mých myšlenkách se honily takové představy o tom, že snad táhnu celý rozběh. To pak vystřídaly myšlenky na to, že v půlce mě polovina těch borců natáhne a já ostrouhám. Ale což, nestalo se! Vydržel jsem a do cíle probíhal zkušeně v předklonu jako první!! To, že moje maličkost dorazila jako první v rozběhu neznamená, že jsem měl nejlepší čas. To ani náhodou. Rozběhů tam bylo myslím dvě desítky. Trochu mě mrzelo, že v tom mém nebyl nějaký rychlejší borec, co by mě potáhl a ještě vylepšil čas. Nakonec jsem se ale s výsledkem 12,2 vteřiny spokojil.

1500 metrů
Vytrvalostní běhy. Moje noční můra z mládí. Poslední dobou, když ale běhávám i jindy, než jen z donucení, mi začaly celkem jít. Není to žádná sláva, ale poslední jsem nebyl. Dokonce si myslím, že moje umístění mohlo být někde kolem 10 místa z 30 borců. Na mé straně spokojenost, s časem 5 minut a 18 sekund. Možná jsem si mohl vyfunět ještě o pár vteřin dolů, ale teď už je zbytečné nad tím dumat. Myslím, že si tam nějaký borec stěžoval, že má čas 4:25 a nelíbí se mu to. Já mu přál co nejlepší výsledek, ale už s tímhle měl 10 bodů jistých a nejsem si jist, jestli pochopil, že teď nezastupuje republiku na olympiádě, ale dělá talentové zkoušky. Vztekáním si člověk akorát kazí den. A protože já ho pokažený mít nechtěl, nevztekal jsem se. 

Basketbal + Volejbal
Tady se moc rozepisovat nebudu. Vůbec mi to nešlo, z 20 možných bodů na těchto dvou disciplínách jsem získal 5! Ptáte se proč? Možná jsem si je zasloužil. A protože jsem nechtěl mít zkažený den, nevztekal jsem se. Basket za 2 body. Kdybych dopředu věděl, kolik dostanu, nesmál bych se rozhodčímu, když na začátku popisoval, kolika body bude hodnotit výkon.
0 bodů - úplný trotl, co nepochopil ani základy basketu
1 bod - trochu menší trotl, co pochopil základy basketu
2 body - pochopil základy basketu, snažil se, ale je to pořád trotl (a tady končím, protože přesně tohle bodování se týkalo mne)
Ve volejbale jsem dostal body tři. To znamená, že tam jsem trochu menší trotl, než v basketu. Ale pořád žádná sláva. Určitě mě neklasifikovali jako nejlepšího hráče kolektivních sportů.

Gymnastika + Shyby
Gymnastická sestava. Šlo o variaci asi 5 cviků (kotoul letmo, kotoul vzad do stojky, kotoul ze stojky, nějaké šikmé kruhy nebo jak se to jmenovalo a pak hvězda). Tohle v přesném pořadí a pokud možno v co nejlepším provedení. Po ukázce, kterou nám poskytla více než šikovná gymnastka, nám všem spadla huba. Hned první borec, co byl vyzván, ji chtěl napodobit a už při kotoulu letmo si málem přerazil páteř a ozvučil tělocvičnu několika desítkami decibelů. A šlo to ráz na ráz. Jeden, druhý, třetí... a moje jméno pořád nic. Body nahlas hned neříkali, ale šlo slyšet, jak je vedoucí šeptá své kolegyni. Tři body. Dva body. Pět bodů. A tak dále. Pak přišla konečně řada na mě a můžu vám říct, že sem v životě neudělal tak hezké kotouly, stojky a hvězdici. Vyneslo mi to krásných 7 bodů, což bylo asi nejvíc, kolik tam kdo z té naší skupiny slyšel (asi 15 lidí).
Shyby! Jsem borec, mám svaly, dám je všechny. Tady musím mít 10 bodů, to je jasná věc. Tůdle nůdle, Davide. Měl si trénovat shyby až do úplného propnutí rukou u každého dalšího, abys to zvládl. Nakonec jich bylo ufuněných 18, mám dojem že 8 bodů. Kdo to mohl tušit, že budou chtít až tak poctivé shyby? Asi já, že? No dobře.

Plavání 100m
Tady se musíte spokojit s tím, že jsem plaval prsa a s časem 1:41, což je nic moc. Ale pro mě dostačující výsledek, když vezmu v potaz, že tomu předcházel ne zrovna "šťastný start". U plavání bylo důležité, aby člověk doplaval a to nejpozději v čase 2:07. To jsem splnil a tím pro mě skončili talentové zkoušky na vysokou školu.

Výsledek a celkové dojmy
Byl to skvělý den. Sice nebylo příjemné, když jste mezi každou disciplínou měli hodinovou pauzu, kdy vám stihly ztuhnout nohy, ale při takovém počtu lidí, co tam bylo, se to asi ani jinak nedalo. Taky přišlo poučení v podobě toho, že jejich hodnocení není vůbec "podhodnocené". Tady je tabulka, kterou mají na svých stránkách.
Můj výsledek? 36 bodů. A i k tomu se dostat, byla pořádná fuška, to mi věřte. Po ukončení talentových zkoušek jsme měli možnost nahlédnout do výsledkových archů a zkontrolovat si body. Moc lidí tam s "výborným" výsledkem nebylo. Hodně lidí tam šlo s tím, že chce mít výsledek nad 24 body, aby mohl být přijat. Já tam šel od začátku s tím, že chci mít nad 35. Povedlo se mi to, sice jen o bodík, ale že by mě to nějak trápilo, se říci nedá. A vztekat se? Vztekáním si člověk akorát tak zkazí den. A já si ho pokazit nechtěl. Takže jsem se nevztekal.



Přeji vám krásný zbytek krásné neděle,
David

neděle 12. května 2013

ZZZzzzZZZZzzzzZZZ

Ahoj všichni!

Když jsem poslední dobou zařadil hodně brzké ranní tréninky, donutilo mě to se zamyslet nad tím, kolik spím a jestli je to tak správně. Říká se, že spánek je důležitý (to on asi je), a že by se mělo spát kolem 8 hodin denně. Sám za sebe můžu říct, že minulý rok jsem to nějak dodržoval. Celkem mi na tom záleželo, přikládal jsem tomu velkou váhu. Rozhodně jsem tím nic nezkazil, to je jisté. Jenže to bylo minulý rok.



Tento rok - kdy už dejme tomu aspoň trochu vypadám, že něco dělám, tak mám sklony k tomu hodně věcí nedodržovat a obcházet. Nejsou to žádné velké prohřešky. Tréninky ani stravu nešidím, to už je o zvyku a já si zvykl na to jíst dobře. Spíš mi jde například o ten spánek, nebo i o nějaký ten občasný exces v jídle. Takovým excesem myslím třeba něco sladkého na večer, či podobné vylomeniny. Přes léto hodně zmrzlinuju, takže asi tak.

Ale já bych tyhle věci nedělal, kdybych věděl, že mi ublíží. Víte co se mi po takovém snědení 500g zmrzliny v 21:00 stane? NIC. Vůbec nic, možná mi jen bude blbě, protože jsem idiot a musím tu krabici sníst celou na jeden zátah. To už je ale problém jiného rázu. Já už dávno nehubnu a pohybu mám více, než polovina mých vrstevníků dohromady (obrazně řečeno, nepředstavovat si hromadu vrstevníků na sobě).

Teď zpátky k tomu spánku. Z těch magických 8 hodin denně jsem postupně klesl na 5-7 hodin, kdy ta sedmička tam má spíš jen dobře vypadat. Nebývá to celých 7 hodin. Můj budík má takovou idiotskou funkci, že když ho nastavím, provokuje mě tím, jak dlouho si poležím. "Do zvonění zbývá 5 hodin a 25 minut" - blbeček. Přesně tohle se mi tam objevilo včera/dnes. Může za to 3. díl Malazské knihy padlých, ne já. Před spaním si čtu. A když kniha stojí za to, člověk pak snadno zapomene na to, kolik je hodin. Určitě to sami znáte. I přes to všechno si nemyslím, že spím "málo". Nějaké ty obecné normy stály vždycky za houby. U každého člověka je to jiné a v mých 18+3 letech si snad ještě můžu dovolit toho spánku trochu méně. Nejsem totiž žádný spáč, můj budíček bývá v rozmezí 5-6 hodiny ranní. Odpočatý jsem, unavený se necítím a mám rád, když je den delší. Co vy, pospíte si, nebo si radši přivstanete? A jak dlouho denně spíte? Ať vím, jestli nějak moc vybočuji z řady, nebo jen zbytečně plácám.

Tréninky mívám taky ráno - když to jde. Zvykl jsem si cvičit sám, bez nějakého parťáka. Sám vím, jak to dopadá, když se chodívá cvičit ve více lidech. To se pak pokecá, přestávkuje a necvičí. Navíc je to fitko ráno úplně prázdné, všude je místo a o nic se nemusím dělit! Muhaha! A dokud na to budu mívat ráno čas, nebudu to měnit. Díky za to, že se mi ráno ten organismus nastartuje rychle a je připravený čelit výzvám toho dne. A jak to máte vy? :))


Mějte krásnou neděli,
David

pondělí 6. května 2013

Brothers post again - photoshooting!

Ahoj všichni!

Dneska to bude hlavně o fotkách s komentářem. Ranní cvičení mi nestačilo, hned jak jsem přijel domů do Poličné, tak mě závan čerstvého vzduchu a hezkého počasí vytáhl ven. Měl bych se učit na OSP, ale mám ještě týden, pohoda. Samozřejmě jsem nešel sám, ale s bráchou. Tak se můžete mrknout, co všechno se dá vymyslet, když se sejdou ty správné hlavy.

Brácha u naší pověstné stodoly plné strašidel. Jedno je i na fotce. :))

S další pomůckou, kterou jsme nevyužili. Chtěli jsme skákat salta, ale hodně rychle nás to přešlo. Chce to čas.

Brácha, vzal si dobré tílko. A pochvalte mu to, už se rýsuje! :D

 Dělej, foť to, než spadnu!!

Kouknout po okolí, jestli nejede autobus a nekouká sousedka, shodit tílko a vyfotit rozjetou přípravu na letní  období!

A druhý takový!

Tom Cruise. (dávali jsme přestávku)

Tom Cruise 2.

Visačka nad propastí!


Save me, brother!!

Takové normální odpoledne. Však to už znáte. Osobně jsem hrozně rád, že máme s bráchou tuhle zálibu společnou. Cvičit a zdokonalovat se, ať se posunujeme stále výš. Navíc funguje vzájemná podpora a pomoc, což je k nezaplacení. Bratři v tílku! :D

Mějte fajnový zbytek pondělí!
David

neděle 5. května 2013

Jak jsem měl volný den

Ahoj všichni!

Dneska neděle, volno od cvičení, měla by to být paráda. Ale není! Jak má někdo problém, že musí jít jedno do týdne cvičit, já to mám úplně naopak. Jak jít cvičit nemůžu (neměl bych), tak jsem z toho nemocný. Všude říkám, jak je důležité, aby si tělo odpočinulo, nabralo síly, regenerovalo... ale sakra, sám s tím mám hrozný problém. Nakonec jsem to vydržel, cvičit se nešlo. I když...

Protože na 8 byly nějaké pracovní povinnosti, tak jsem si vstal kolem šesté ráno. A takové ranní proběhnutí, vždyť to mi nic neudělá. Vločky zmizely, kafe vypito a asi po 40 minutách už mě volaly běžecké boty z předsíně. "Pojď, Davide! Pojď běhat!". Opravdu to říkaly, nedělám si srandu. A už jste někdy viděli, co se stane, když neposlechnete boty? Ne? Já taky ne, ale nehodlám to riskovat. Aspoň ten pravidelný ranní 3-kilometrový výběh jsem si absolvoval. Bylo to skvělé. Venku skoro nikdo. Potkal jsem nějaké nedělní pracanty, pár lidí se smetákem a nějaké opozdilce ze včerejšího hokeje, kteří si to šinuly slalomem domů. Stejně jsem byl ale pro ně já ten divný, protože jsem v neděli v 7 ráno běhal. Ráno bylo skvělé počasí. O vzduchu moc nemluvím, tady v Ostravě jedeme spíš na prach.

Když jsem měl kolem třetí odpoledne zase volno, nějak sem se necítil. Co teď? Odpočívat? Pfff. Tak kolečkové brusle taky ještě nikoho nezabily, ne? Nebo možná jo, ale ne tím způsobem, který myslím já. Krásná 40 minutová projížďka, zase jsem se trochu opálil, protože bruslím výhradně v tílku. Musím se opalovat kde se dá, na nějaké ležení a škvaření se pod sluncem totiž moc nejsem. Asi třikrát jsem se přizabil, při snažení působit jako skvělý jezdec a nehledě na terén se pořádně rozjel. Pak mi zůstal v brusli nějaký kámen, který se uráčil odejít až po tom, co mě poslal málem pod kola jedoucích aut na cestě. Ale všechno to dobře dopadlo, jsem nezraněn a bez fyzické újmy doma.

A teď co pojíst. Mám den volna, nebudu si moc dopřávat, stejně ani nemám chuť. Rýže, zelenina a vejce. To bude ono. Včera mě potěšily komentáře o tom, že "umím vařit". Dneska tu mám takový report z tohoto snažení.

Rýži důkladně propláchněte a nechte odstát 15 minut. 
Co? Ale já mám hlad teď, to si dělají srandu, ne? Určitě to půjde i bez toho, na nějaké odstátí nemám čas.
Vezměte 1 díl rýže a 1 a 1/4 dílu vody. V tom vařte po dobu 15 minut.
Prásk trochu rýže, napustit od oka vodu a dát vařit, chápu.
Rýži osolte.
Ne.

Tohle byla moje bitva s rýží. Nakrájení zeleniny a smažení vajec už není takové terno. Jediné co stojí za zmínku je, že jsem zlomil vařečku, když jsem seškrabával ten povlak po vejcích z pánve.


Kdyby měl někdo zájem o recept.
Rýže (kolik sníte)
1/2 červené a 1/2 zelené papriky
2 vejce

Rýži uvařit, z vajec udělat chaos, nakrájet zeleninu, esteticky upravit, opepřit a zakápnout citrónem.

Taky jsem včera a dneska ještě šaškoval před zrcadlem, když už mám to "volno". Proto tu mám sérii fotek, takový menší photoshoot Květen 2013. Už pomalu ladím formu na léto.

Biceps/triceps, drobek

Je nás víc, pozor na to. 

A ještě jedna. S velmi inteligentním kukučem.

To by byla neděle z mého života. Už se toho dneska moc nestane (aspoň doufám), jen si teď uvařím kafe (čtvrté - pšššt) a budu relaxovat (slibuji) a nepůjdu cvičit (přísahám).

Mějte se co nejlépe, aťsi užijete ten zbytek víkendu.
David

sobota 4. května 2013

Zapečené těstoviny s ředkvičkami a sýrem

Ahoj všichni!

Po dlouhé době jsem přemohl lenost a zkusil něco nového. Aspoň pro mě, je mi jasné, že pro mnoho z vás to bude absolutně rutinní záležitost, tak to přejděte. Pořád těstoviny jenom vařím, tak jsem si řekl, že je k tomu i zapeču.

Co budete potřebovat

150g celozrnných těstovin
ředkvičky (asi 8)
1/2 cibule
1 vejce
3 plátky 30% eidamu

Těstoviny uvaříte, jako normálně. Pak nakrájíte cibuli a ředkvičky, společně osmahnete na pánvi (na suché) a pak přidáte do uvařených těstovin. Pekáč vymazat máslem. Pak těstoviny polijete jedním vejcem a navrch položíte plátky sýra. Peče se 20 minut na 180°. 15 minut zakryté a posledních 5 minut bez krytu. Pro jednu osobu.

Fotky






P.S. Vždycky jsem se smál, co všechno lidi napíšou do vyhledávačů. Sám jsem tam ale dneska cvakal "jak dlouho zapékat těstoviny".
P.P.S. Je to levné, rychlé a chutné.

pátek 3. května 2013

Posilovna, vlastní váha + nové břicho

Ahoj všichni!

Určitě všichni víte, že je více způsobů, jak dosáhnout zlepšení fyzické kondice i těla, než jen chodit do posilovny. Já teda upřednostňuji hlavně to fitcentrum, protože jsem na něj prostě zvyklý. To ale neznamená, že je to ten nejlepší způsob, jak cvičit. Existuje jich mnoho. A to, co někteří umí předvést jen na obyčejné hrazdě, nebo kusu železa, je někdy až neuvěřitelné. Jako příklad tady dám video mého bráchy, který sice navštěvuje fitko, ale dost často se věnuje i tady tomuhle "cvičení s vlastní vahou".


Abych se přiznal - já toho se svým tělem zase tolik nedokážu. Aspoň takhle venku, na těch tyčkách. I když to na videu vypadá třeba jednoduše, realita je mnohdy někde úplně jinde. Ale co, tohle není to, čemu bych se chtěl nějak více věnovat. Já jsem vyrostl pro fitko a tenhle způsob cvičení bych chtěl zařadit pouze jako doplňkovou disciplínu, abych se se svým tělem trochu více sžil a naučil se ho ovládat. Vypadá to hezky, když nad ním máte 100% kontrolu i za takového fyzického vypětí. O prázdninách na tohle bude dost času.



Nové cvičení na břicho
Teď ještě jedna věc - změna! Opouštím od svých milovaných ABS rutin, které jsem si vypiplal k dokonalosti. I když si nemyslím, že by na mě už neúčinkovaly, stejně chci změnu. Poslední dobou mi přišlo, že si tělo na všechny ty cviky hodně zvyklo a nedělá mu to vůbec problém. A já chci cítit, jako to bolí, tahá a pálí. Ke změně mě trochu posunul i můj bratr, se kterým jsem byl minulý týden cvičit. Už to nebude 4x4 cvičení, jak tomu bylo doteď a jak můžete vidět na mých videích.

Stejný počet opakování jednotlivého cviku, ale jiný počet samotných cviků. Chápete, ne? Jednoduše, celkem to budou zase 4 cviky, ale jinak poskládané. První pojedu dva, každý 3x a pak další dva, zase každý 3x. S tím, že každá série bude mít 15 opakování, na tom se nic měnit nebude. A taky to budou úplně jiné cviky, než byly doposud. Chci příští týden natočit video, kde bych to ukázal názorně, pokud o to někdo bude stát. Dlouho jsem hledal inspiraci, kde objevit nové cviky na břicho. Něco už jsem si vyhledal, ale včerejší video na mé FB stránce, které mi tam připnul Dominik, bude více než užitečné. Tady se můžete podívat sami, co všechno tam je. Není to jen na břicho, ale jsou tam skvělé cviky pro celé tělo.


Tak snad vám to bude taky užitečné. Stejně - co taky dělat v tom počasí, které venku panuje.
Mějte skvělý víkend,
David