středa 26. června 2013

Přístup se může změnit!

Ahoj všichni!

Počasí nám moc nepřeje, venku se být nedá, tak to vypadá na další článek. Tentokrát to bude o takových změnách, které mě provází vlastně od úplného začátku. Mám tendenci totiž poslední dobou psát tak, že to třeba úplně nesedí s tím, co jsem psal minulý rok. Poslední článek o jídle, nebo celkový přístup ke cvičení, co se týče nějakého počítání. Tak to samozřejmě vždycky nebylo, ale člověk se mění. A to platí i tady. Nemůžu pořád dokola zpívat tu samou písničku. Nejde tak ani o to, že bych úplně přeladil stanici, spíše na ní postupně začínají hrát nové a nové skladby.

Například jsem v článku "jím tak, jak si zasloužím" určitě nechtěl potopit, nebo nějak zpochybnit pravidelné stravování. Hrozně dlouhou dobu (určitě delší než tu, jak jím teď) jsem se taky tak stravoval a pomohlo mi to. Spoustě lidem to sedí i teď. Tak nevidím důvod, proč by v tom neměli pokračovat. Klidně si hlídejte čas, mějte to naplánované. Je mi jasné, že hodně lidem to tak vyhovuje a měnit by to byla prostě blbost. Organismus si takhle zvykl na nějaký svůj příjem v určitých intervalech a všechno funguje tak, jak má. To, že si nějaký David na nějakém blogu usmyslel, že si bude jíst jinak, vůbec nic neznamená. Maximálně jen to, že prostě v určitých časech jíst nestíhám a navíc třeba ani nemám hlad. A proč bych měl jíst, když nemám hlad? Do nádrže taky nebudu nalévat benzín, jestli bude plná.

U cvičení je to zase věc různých opakování a sérií. Ze začátku jsem měl stanoven přesný počet sérií, opakování a pěkně se toho držel. A jak to dobře fungovalo. Tělo se hezky měnilo, rýsovalo a neměl jsem vůbec žádný problém. Jenže poslední dobou mi to už nestačilo. Chtělo to nějaký nový impuls, nový způsob. Proto se teď snažím mít počty opakování opravdu jen orientačně, spoustu cviků jezdím do vyčerpání, nebo si dám dvě tři opakování navíc, protože tam ta síla je a úplně parádně to pak pálí. Určitě se někdy zase vrátím ke starým způsobům, to nepopírám. Momentálně mi ale vyhovuje takovýto způsob tréninku.

Na blog se samozřejmě snažím napsat co nejvíce rad a poznatků, které mi zrovna v té době pomáhaly. Zároveň je to ale i takový průlet mým životem s cvičením za poslední... necelý rok. Takže si můžete všímat změn, které nastávají celkem často. Nemůžu pořád dokola dělat jedno a to samé, řídit se jednou a tou samou věcí. To by nebylo dobré a zároveň by mě to těžce nebavilo. Tím, že se snažím hledat různé nové způsoby a řešení se neustále udržuji ve střehu a nemám strach, že bych se dostal do nějaké fáze, kdy bych si řekl, jak mě to nebaví.

Určitě takové změny pociťujete i vy. Něco zkoušíte, zjistíte, že to pro vás není a upustíte od toho. Nebo se trápíte, i když vám to nesedí, jen proto, že někdo říkal jak je to skvělé? To, že něco funguje pro jednoho neznamená, že to bez problému bude působit i na vás. Nepoddat se různým nejosvědčenějším radám a jít si svou cestou. Inspirovat se, nechat si poradit, ale mít vlastní hlavu. To je důležité. Když si prohlídnete internet, tak najdete spousty a spousty článků na různých webech, které si třeba i protiřečí. Každý píše něco jiného, každý dává jiné rady a co si pak vybrat? V mnoha případech nezbývá nic jiného, než to opravdu vyzkoušet, ale podle mě se dá hodně brzy poznat, jestli je to zrovna pro vás to "pravé ořechové".

A já jsem si celkem jistý, že se v některých věcech opakuji. Snad je tu i něco podobného třeba napsané. Nevím. Jestli ano, tak opakování je matka moudrosti a nikomu to neuškodí. Vy si užívejte ne moc slunečnou středu a mějte se,

David

neděle 23. června 2013

Jím tak, jak si zasloužím

Ahoj všichni,

po delší době bych chtěl sepsat něco o tom, jak jím, jaké mám návyky a co jsem stihl všechno změnit. Rád experimentuji, zkouším, co pro mě a mé tělo bude nejlepší a nejpříjemnější. A co pro mne rozhodně už příjemné nebylo? Jíst jak načasovaný stroj, každých několik hodin denně. Stávala se z toho prakticky povinnost a přestalo mě to bavit. Nechtěl jsem to tu psát dříve, než si budu jistý, že mi to nějak neublíží. Ale neublížilo, tak to tu máte. Mnoho z vás se mnou nemusí souhlasit. A taky určitě nebude. Ale uvědomte si, že tohle není rada pro někoho, kdo potřebuje zhubnout, nebo nabrat. Tam jsem se nějakých pravidel držel taky. Tady jde o to udržet se ve formě, nebo ji zlepšovat a hledat ten nejlepší způsob pro sebe, jak toho dosáhnout.

Z názvu článku je jasné, že se moje jídlo vztahuje k intenzitě tělesné aktivity. Mám pravidelný trénink, mám pravidelný pohyb, tak si sakra můžu dovolit si dát do nosu. Aspoň v čase před/po tréninkem. A taky toho využívám. Po tréninku si dávám tu největší porci, jakou za celý den spatřím. A co si dávám? To na co mám chuť. Někdy si koupím 6 kousků sladkého pečiva, loupáčky, jahodové šátečky, nebo si udělám krupicovou kaši s kakaem, ovocem a k tomu zakousnu ještě nějakou drobnost. Nikdy jsem tyhle jídla nevážil, ale množství bych vystihl asi tímto - sakra hodně. A proč ne? Tělo potřebuje dostat po tréninku pořádnou satisfakci. A já si to vytvořím tak, že ten trénink mám intenzivní, tvrdý a dá prostě zabrat. Samozřejmě to do sebe necpu hned jak přijdu domů, ale bude to takových 40-50 minut potom.




Tím, že si dávám takové jídlo po tréninku, jsem prakticky pohřbil mou předchozí snahu jíst nějak pravidelně. Ne. Začal jsem jíst tehdy, když mám hlad. Přestalo neustálé pomrkávání po hodinách, kolik je a jestli náhodou nemám jíst. Teď čekám, až se ozve žaludek a až poté přijde na nějaké to jídlo. Tím, že můj celodenní příjem je rozdělený asi na 70% dopoledne a 30% odpoledne, jsou pak mé svačiny a večeře o mnoho chudší. Ale v tom není žádný problém. Tělu nic nechybí, protože dostalo ráno pořádnou snídani, po tréninku vydatnou svačinu. Oběd, nějaká svačina a večeře (která někdy úplně chybí), pak přicházejí na řadu až potom, co si tělo řekne. A většinou je to kus nějakého pečiva s margarínem, zelenina, nebo míchaná vejce. Ale množství je prostě malé. Pokud se večer nechystám na nějakou aerobku, kick-box, nebo něco jiného, nemám potřebu do sebe zbytečně cpát více, než je třeba. Prostě to tak je, zvykl jsem si na to a tenhle způsob si pochvaluji. Když mě naopak večer nějaký další trénink ještě čeká, vypadá to tak, že si před a po každém tréninku dopřeji plnohodnotné jídlo. Vím, že si to zasloužím a můžu si to dovolit.

Někdy je prostě dobré mít vlastní rozum, zamyslet se, zda-li těch xx jídel po xx čase denně je ten nejlepší způsob i právě pro vás. Tímto článkem nechci nikoho navádět, aby okamžitě změnil svoje stravovací návyky. Ani že tento způsob je nějaký výjimečný a nepřekonatelný. Ne. Je to způsob, který mi vyhovuje držet se ve formě a mít neustále chuť a sílu do dalšího cvičení. Nějakých 6 jídel denně po 2,5 - 3 hodinách nebylo špatné. Ale převzal jsem si to z kulturistiky a já kulturista nejsem. Proč bych si teda nemohl vytvořit něco, co bude fungovat a bude mi to příjemnější a mnohem přirozenější? Řekněte mi, proč ne, pokud nějaký důvod znáte. Proč by měl existovat jen jeden, nebo dva způsoby optimálního stravování? Jak jsem se vykašlal na všechny, kdo mi tvrdili, že tréninky každé svalové partie jednou týdně jsou k ničemu, tak se vykašlu na řeči těch, kteří mi budou mluvit do toho, jak jím.

Na závěr bych chtěl podotknout - nehubnu, nenabírám. Držím se ve formě a chci se cítit dobře. Proto hledám způsoby, jakých toho dosáhnout co nejlépe. Nejsou to rady, ale prosté povídání o tom, jak teď jím. Tak si užívejte (tady deštivou) neděli!




David

středa 19. června 2013

Teplo!!

Ahoj všichni!

Tak co, kdo si všiml? Horko jako prase! Já mám teplo rád, po té zimě mi teda nevadí ani trochu. Když už mám chuť si postěžovat, hned si vzpomenu na začátek června, jak jsem se klepal v mikině a kalhotách. Takže za mne určitě ano, jen ať je tohle léto pořádně teplé. Co vy, máte rádi teplo, nebo byste radši mírnější počasí?

Hlavně bych se chtěl zaměřit na takovéto počasí a jeho vliv na cvičení. Neříkejte mi, že se cítíte stejně, jako když cvičíte v zimě. Já mám celou zimu neustálou depresi z toho, že ze mne nekápne ani kapka potu. A to jsem oblečený v mikině, teplácích a stejně nic. Jak dojde na teplejší počasí, je to něco jiného. Postupem času se krátí doba tréninku, který strávím v mikině a prodlužuje se ta část bez ní. Dnešním dnem to dosáhlo bodu "celý trénink bez mikiny". Už jsem to opravdu nezvládl. Chodím cvičit na 07:00 a stejně tu byl pocit, že se rozpustím. Takže mikina vzala za své a buď se musí zase razantně zhoršit počasí, nebo přijde její řada zase až na podzim.


Asi by se mělo i více pít. Tuhle potřebu bohužel nemám. Vypiji toho stejně, jako při tréninku dva měsíce zpátky. Nevím, jaká je norma pro pití při tréninku, sám se snažím vypít hodně, ale poslední dobou přes 0,5 litru opravdu nejdu. Pocit, že mi něco šplouchá během cvičení v břiše mi příjemný není a chci se ho vyvarovat. Ať tak či onak, pít se musí a myslete na to nejen u tréninku, ale celý den. Ať máte ten organismus pěkně v pohybu. A pijte nejlépe vodu!!

Takže nezapomínat na pití, cvičit s rozumem - v tom horku je to svým způsobem nebezpečné, pokud si nedáte pozor. Hlavně venku. Na to si dáme pozor i my. Od začátku července bych chtěl pravidelně přispívat do jedné rubriky, která tu na blogu bude. Snad se to povede, bylo by to fajn. Ale ještě je čas.

Taky jsem se dostal včera konečně k vodě. Moc na to vyvalování na slunci nejsem , ale bylo to fajn. V Ostravě je přírodní koupaliště Vřesina. Je to velké, čisté a celkově udělalo moc dobrý dojem. Nedá se říct, že bych si odpočinul. To slunko z člověka vytáhne stejně energie, jako když jede nohy v posilovně. Ale relax to byl. Lidí bylo dost, ale rozlohou je to tak velké, že to ani nepoznáte. Pokud to nemáte daleko, rozhodně doporučuji se dojet svlažit. Pár fotek z výletu.







neděle 16. června 2013

Umělá sladidla - je to opravdu taková výhra?

Ahoj všichni,

na začátku bych se rád přiznal. Ještě před několika týdny jsem bez nějakých výčitek pil jakékoliv dietní nápoje, nebo jedl takové potraviny. Sic jen zřídka, ale stejně.
Tento článek píši proto, že já se rozhodl to dělat, ne, že to tak máte dělat všichni. Berte to jako informativní věc, ne dogma. Můj blog - moje názory, moje přesvědčení. Ale to už všichni víte.

Název je sice obecný, já se chci věnovat ale hlavně jednomu sladidlu. Starý známý aspartam. Dnes se vyskytuje ve strašné spoustě potraviny a nápojů. Až je to smutné, vzhledem k tomu, jaké jsou jeho vedlejší účinky. I když, ony vlastně ani nejsou tak vedlejší. Po tom všem, co jsem si zjistil, je tím vedlejším účinkem možná právě to oslazení a všechno ostatní je jeho normální popis. Kdo si chce přečíst něco více vědeckého - je to jen kapka v moři, takových stránek je na internetu tisíce - tak může taky.

http://www.sladkypolibek.com/sladkypolibek/Jed%20zvany%20aspartam.htm

Nebudu vás tu přesvědčovat o tom, jak je to zlé, jak to ničí zdraví a že to kdysi byla dokonce chemická zbraň. Spíš se na to chci podívat z toho pohledu, proč vlastně takové potraviny vyhledáváme, nebo ty nápoje pijeme. Je to všechno jedna velká mediální masáž, která se zaměřuje na hit dnešní doby - diety, hubnutí. Ono není nic špatného na tom hubnout. Ale když už teda člověk hubne, nebo se chce vyhýbat cukrům, proč je do sebe schopný nalít něco takového, jako sladidlo? Ono ani nikde není ověřené, že po tom nepřiberete. To není pravda. Zdá se mi trochu zvláštní, dělat tu takovou osvětu, když jsem ještě před nějakou dobou tyto nápoje sám pil. Ale držel jsem se zkrátka, rozhodně to nebyl litr denně.

A to je ten hlavní problém. Někdo si řekne, že když to bude pít jen občas, všechno bude v pořádku. Dost možná bude, ale jen málo lidí dokáže tohle vydržet. Většina si řekne - "Hm, je to dobrý a neublíží mi to, to můžu pít pořád!". A jsme u toho problému. Lidé si prostě neumí uhlídat tu míru, kdy potraviny, nebo nápoje neškodí. A vážně je to tak nutné, lít do sebe tyhle nápoje? Dává nám to něco? Nedává. Jen jsme na to tak zvyklí. Popravdě, tento týden jsem měl hroznou chuť si koupit Zero, Light, nebo Kofolu (kterou jsem si donedávna pil s vědomím, že žádný aspartam neobsahuje - ejhle, chyba). Jak jsem to vyřešil? Sklenice vody (3dcl) a obrátil jsem ji do sebe na ex. Zní to zvláštně, ale pak ta chuť přešla. Vydržel jsem to, nic se nekupovalo a den po dni to bude snazší a snazší.

Horší je, když zjistíte, že se tyhle sladidla vyskytují i v potravinách, které se tváří zdravě. V takových šumivých vitamínech C, nebo hořčíku. V light jogurtech, nebo žvýkačkách. Je to extrém, ale zároveň i výsledek dnešní doby.



Tady je seznam potravin, kde ten bílý zázrak můžete najít.
http://www.emulgatory.cz/seznam-ecek?prisada=E951

Článek si berte jak chcete, ale já ho napsat musel. Tenhle bílý zázrak jsem začal bojkotovat už před nějakou dobou. Ani předtím jsem se v jeho konzumaci nijak nevyžíval, ale nápoje s ním obsažené jsem pil s chutí. Závislost na takových nápojích se dá určitě srovnat s ostatními závislostmi. Jak z pohledu zdravotního, tak psychického. Říká se, že nic neškodí, když je to v malém množství. Výjimky ale potvrzují pravidlo. Pro mě právě tohle začala být jedna z těch výjimek. Proto si radši od té doby koupím slazený nápoj cukrem, nebo vůbec žádný.

Vám všem popřeji krásnou neděli a slunečný den,
David

sobota 15. června 2013

Všehochuť

Ahoj všichni,

na začátek tu mám jednu větu - nejsem otrokem svého/svých blogu/blogů. Někdy prostě nemám co psát a než vymýšlet kraviny, abych za každou cenu měl nějakou návštěvnost, tak to radši oželím. Dneska už ale co napsat mám, pár postřehů a věcí z celého toho týdne, co jsem se neozval.

Za prvé bych chtěl něco napsat ke svému tréninku, který jsem tu dával jako poslední. Kdo váhá nad tím, jestli ho vyzkoušet, nebo ne, můžu ho po 3 týdnech vyzkoušení 100% doporučit. Nemusel jsem měnit ani jednu věc, co by mi nevyhovovala. A to se nestává moc často. Navíc mě pořád další den procvičená partie pěkně bolí a tahá. Jen je tu problém se cviky. Na obsazení více strojů se ne každý v posilovně dívá s úsměvem. Mě se to nedotkne, já chodím ráno, kdy většina lidí má ještě půlnoc, ale někomu by to mohlo dělat potíž. Tak jen ať ví. Bylo i pár fotek, ze včerejšího dne. Trénink paží, tak jsou ruce napumpované. Takhle normálně nevypadají (ach jo). Ale aspoň se mi potvrdilo, že je to prostě ten správný přístup, jak mít ty ruce lepší.




A ještě jedna věc - konečně jsem se odhodlal i k jinému pohybu a začal chodit na kick-box. Je to celkem masakr, ale tělo dostalo nový impuls a myslím, že je za to vděčné. Jen bych mohl trochu lépe plánovat. Například minulé úterý - trénink ramen - pojedu je tvrdě, i když jdu hned potom na kick-box. Však tam ramena nebudu potřebovat, ne? Hm... Jak jsem asi vypadal, když bylo třeba držet ruce neustále ve střehu. Ramena pálila jako blázen a bolelo to jak čert! Jsem prostě chytrý a bystrý - ramena nebudu potřebovat. Zkoušeli jste taky někdy nějaké bojové umění? Já jich mám za sebou dost, ale u ničeho jsem nevydržel. Kung-fu, Sambo, Systema. Ale ten kick box je fajn. Neberu to jako bojový sport, ale prostě další pohyb. Mám to tak trochu i místo kardia. Proč? Mrkněte se na fotku.


Jinak se ještě říká, že pokud na konci tréninku vypadáte pořád roztomile, asi nebyl moc dobrý. Takže tu je důkaz o tom, jak dobré tréninky mám!


Co se týče jídla - jím správně, ale nějak se mi nechce vymýšlet, co si uvařit nového. Navíc je okolo tolik blogerek s úžasnými recepty, že ty moje kaše a patvary se v tom úplně ztrácí. Jen ještě jednou podotknu - úplně jsem propadl těm svým kaším na snídani. Fakt, ani nemůžu dospat a to chodím spát bez pocitu hladu. Taky se budu snažit psát teď zase častěji, ale spíš ta aktivita přijde až s prázdninami, kdy přijde na řadu mnohem více věcí, co budou stát za zmínku!

Tak mějte hezký sobotní večer,
David

neděle 9. června 2013

Trénink 6x týdně (můj aktuální od 27.5 - 1.8)

Pondělí NOHY

Jednoduchý set
Dřepy 5 sérií (15,10,8,6,4)
Super set
Výpady s jednoručkama 4 série (12, 10, 8, 6)
Hack Squat 4 série (10, 10, 10, 10)
Jednoduchý set
Leg press 4 série (10, 8, 8, 6)
Super set
Předkopávání 4 série (12, 10, 8, 8)
Zakopávání 4 série (12, 10, 8, 8)

Jednoduché sety lýtka
Výpony ve stoje 4x20
Výpony v sedě 4x20
Výpony v předklonu 4x20

+ břicho rutina

Úterý RAMENA

Tri-set
Tlaky v sedě 4 série (10, 8, 8, 8)
Předpažování 4 série (12, 10, 8, 8)
Rozpažování 4 série (12, 10, 8, 8)
Jednoduchý set
Tlaky s olympijskou tyčí v sedě 4 série (12, 10, 8, 6)
Super set
Rozpažování jednoruček v předklonu 3 série (8-10)
Přítahy olymp. tyče k bradě 3 série (12-15)
Jednoduché sety trapézy
Krčení ramen s jednoručkama 4x15
Krčení ramen s olymp. tyčí 4x15

+ břicho rutina

Středa HRUDNÍK

Tady se přiznám, celé jsem to odkoukal od Grega. Mám za sebou už 2 tyto tréninky a můžu jen doporučit. Zbytečně bych tu vypisoval to, co on má ve videu.

+ břicho rutina

Čtvrtek NOHY

Jednoduchý set
Chair squat 5 sérií (15, 12, 10, 10, 12)
Jednoduchý set
Dynamické výpady rychlé bez činek 3x20
Jednoduchý set
Leg press 3x15
Super set
Předkopávání 3x15
Zakopávání 3x15
Jednoduchý set lýtka
Výpony ve stoje 4x20
Výpony v sedě 4x20
Výpony v předklonu 4x20

+ břicho rutina

Pátek PAŽE

Jednoduchý set
Zvedání olympijské činky na biceps 3 série (15, 10, 8)
Super set
Francouzský tlak v leže 3x8-12
Zvedání se na dlaně přes lokty (do vyčerpání)
Super set
EZ na lávce 3x8-12
Stahování provazů v leže hlavou k věži na biceps  3x8-12
Tri set
Zvedání činky za hlavou 3x8-12
Tricepsové kliky na čince 3x do vyčerpání
Kick backs 3x do vyčerpání
Super set
Zvedání kladky v leže 3x8-12
Koncentrovaný zdvih jednoručky 3x8-12
Super set
Stahování provazu triceps 3x8-12
Stahování kladky náhmatem triceps 3x8-12
Super set
Vytahování provazu na biceps 3x 8-12
Otáčení olypijské tyče v dlaních na předloktí 3x8-12

+ břicho rutina

Sobota ZÁDA

Super set
Přítahy na hrazdě 3x15
Stahování kladky 1 rukou 3 série 8-12
Super set
Stahování kladky za záda 3x8-12
Veslování 3x8-12
Jednoduchý set
Zvedání tyče v předklonu 3x15
Super set
Zvedání jednoruček v předklonu 3x8-12
Hyperextenze 3x15
Jednoduchý set
Přítahy na stroji 3x do vyčerpání

+ břicho rutina

POZNÁMKY
- vím, že je tu hrozně moc čísel, sám se tím 100% neřídím, je to jen orientační. Když mám sílu na další opakování a je to už za plánem, prostě ho udělám, klidně i dvě
- super set znamená že jedete od každého cviku jednu sérii a takhle uděláte tři kola (když jsou 3 série)
- tri set je to samé, ale se třemi cviky
- přestávky mezi sety mám kolem minuty maximálně
- kdybych cokoliv pokazil, nebo špatně napsal, ozvěte se do komentářů
- délka tréninku je u každého jiná, ale nejde nad 50 minut i s břichem
- hodně špatně se to cvičí v plné posilovně, kvůli množství super setů
- můžete si vzít inspiraci, nebo se jen prostě mrknout, co teď cvičím


sobota 8. června 2013

Vyšlo to!

Ahoj všichni!

Dneska to bude úplně nesportovní, takže kdo čeká nějaký informační boom, tak může klidně přestat číst. Ale pro ty ostatní tu mám hodně odlehčený článek, kterým bych chtěl uzavřít kategorii "příprava na VŠ".

Jak jste si mohli všimnout, celkem pravidelně jsem před nějakou dobou přidával články s tématem přípravy na talentové zkoušky. O těch tu bylo později i něco řečeno, prostě dopadly celkem dobře. Pak následovaly ještě vědomostní zkoušky a bylo hotovo. Celkem dlouhou dobu se muselo čekat na výsledky. Skoro celý měsíc a to je v takovém případě hodně nepříjemné. Prostě počítáte den za dnem, ať už to víte. Nebudu lhát, zase tak moc jsem to neřešil, ale dostat na školu jsem se chtěl a rozhodně mi to nebylo lhostejné. Jenže jak už to u mne bývá, při tom všem očekávání a napětí sem to po dvou týdnech přestal kontrolovat a prakticky na to zapomněl. Ještě že mám šikovné kamarády, kteří mě upozornili, že výsledky jsou k mání. Jsou to sice negarantované výsledky na internetu, ale všichni co tam mají že vyhověli, tak se radují. No a já přece nebudu trhat partu, stačí, že jsem to zjistil jako poslední. Tak se raduji taky. (jak jste si už určitě všimli ve statusu na mé stránce)



Můžu říct, že mě to hodně potěšilo. Když si vzpomenu, jak probíhala příprava - ráno běh, pak hned cvičení, pak plavat a pořád dokola, tak je to celkem satisfakce. Nehledě na to, že poprvé ve svém životě budu konečně studovat něco, co mě zajímá a mám k tomu nějaký vztah. Grafiko na střední škole, neber si to špatně, ale radši modeluji své tělo, než nějaké 3D objekty. Navíc mi to teda přijde jednodušší. Teď už čekám na dopis, že mě pozvou na zápis a bude to kompletní. Hned ty prázdniny budou veselejší. Do školy bych šel nejradši už teď, ale tak počkám si.

Já se rozhodoval, jestli jít na brusle, nebo něco napsat. A protože se to venku zatáhlo a zase vypadá na déšť, byla má volba jasná. Taky jsem dneska dokončil druhý týden nového tréninku, cítím se jako mrtvola a na zítřejší volný den se fakt těším. Dnes to už nebude nic jiného odpočinek a čtení. Je mi jasné, že tohle není příspěvek, jaké tu normální mívám. Ale i já se prostě někdy potřebuji vykecat a vzhledem k tomu, že teď pobývám úplně sám na bytě v Ostravě, tak to schytáte vy. :)) Snad to nebude až tak moc vadit. 


Doufám, že si užíváte víkend, já jdu právě začít! Mějte se,
David





čtvrtek 6. června 2013

Odposlechnuto v... a jiné drobnosti

Ahoj všichni!

Dneska výjimečně trochu kratší článek. Byl jsem ráno na nákupech a shodou náhod se hned vedle mne bavili dva zaměstnanci. Na tom není nic zvláštního, spíš mi jde o to, co jsem zaslechl. Paní si očividně všimla nějaké akce v mekáči (bylo to v OC Karolína), takže měla o svém obědu na dva dny jasno. Já nemám nic proti tomu, když se někdo stravuje v takovém zařízení. Je to koneckonců jeho život. Překvapilo mě, jak si to hezky vymyslela. Podle všeho tam jsou hranolky a bigmac za nějakou fajn cenu. Takže dneska bude mít k obědu ty hranolky a zítra si dá ten bigmac. Ale nepůjde si koupit aspoň "čerstvý", ale ohřeje si ho v mikrovlnné troubě. To jsem se už opravdu trochu otřásl a řekl si fuj. Nedokážu si představit, jak něco takového může chutnat na druhý den z mikrovlnky. Podle paní to bude "v pohodě a bude se do dát sníst". Dobrou chuť.

Ale jak si o tom tak povídali, dostal jsem taky na něco takového chuť. Takže jak jsem se vracel domů, zastavil sem u řezníka, koupil dva plátky vepřového z "mladého býčka" - tak to tam měli napsané. A pozdní oběd byl dneska jasný. Takže takhle nějak to dopadlo - moje provizorní, ale velmi chutné domácí burgery.

Ředkvičky

Sýr

Maso

Komplet

Maso jsem měl zase po dlouhé době, takže bylo snědeno s chutí a velmi rychle. Tohle bylo takové "potréninko obědové" jídlo.

Když už tu mám dneska takový odlehčený článek - musím se k něčemu přiznat. Doteď nechápu, jak jsem mohl celou tu dobu jíst instantní kaše. Nebudu je nějak shazovat a nadávat na ně, protože i s nimi jsem byl hodně spokojený. Co se týče vlastní výroby kaší, je to něco úplně jiného. Předtím se snídaně stávaly spíše takovou nutností, teď se jich nemůžu dočkat. Mám svou výbavu -


A každé ráno si teď nasypu kolem 80g vloček, nalámu 2 čtverečky čokolády, dám buď banán, nebo nakrájím pomeranč a posypu to kokosem. Vím, že jsem tím neobjevil Ameriku, ale pro mě je to krok dopředu, už nejsem ráno tak líný. Nebráním se dalším tipům na snídaně, takže šup.

Vy mějte co nejlepší čtvrtek,
David

pondělí 3. června 2013

Moje posilování #4 - co mi to dalo/dává

Ahoj všichni,

dneska se budu věnovat úplnému opaku toho, co jsem psal minule. Ač se to nezdá, všechno to posilování mi dalo mnohem více, než se na první pohled může zdát. Nejde jen o to fitness, orientaci v posilovně, či vědomosti týkající se stravy a cvičení. Každopádně tím ale můžu začít.

1. Vědomosti (strava, cvičení)
Ze začátku jsem k tomu všemu přistupoval metodou pokus-omyl. O tom si tu na blogu můžete přečíst pár článků. Žádný pravidelný počet jídel, vyvážená strava a tak podobně. Střihl jsem si i pořádnou hladovku, tři jídla denně, nebo jiné, zdraví prospěšné aktivity. Nedá se ale říct, že bych toho litoval. Vyzkoušel jsem si, jak to vypadá, když se to dělá blbě (a někdy pořádně) a začal se postupně zlepšovat v tom, dělat to dobře. Ani teď nejsem bezchybný, mám svoje úlety a podobně. Ale nemůžu říct, že bych se nepoučil. Asi i mnohokrát více, než kdyby mě někdo vodil za nos a říkal mi přesně co mám dělat. A tomu se taky zkuste vyvarovat. Nechat si poradit je dobrá věc, ale nechat se vést už je něco jiného. Proto teď nemám problém s tím si pro sebe sestavit funkční trénink, improvizovat s jídelníčkem, pokud je třeba (což je u mě 80% případů) a podobně. Je to fajn, umět si poradit i sám, když je třeba. To ale neznamená, že si stále neberu rady a zkušenosti od těch zkušenějších. To je k nezaplacení. Jen to všechno dobře využít.



2. Naučil jsem se vařit
Ne, že bych byl předtím úplné poleno. Takové kafe a čaj jsem zvládl uvařit vždycky. I polévku do hrníčku, pokud bylo třeba. Ale až se změnou životní stylu jsem do toho spadl po hlavě. Nebylo by to ani tak proto, že bych chtěl. Spíš mi všichni okolo vařit odmítli s tím, že jsem se zbláznil a co to jako vymýšlím za blbosti. Určitě máte někdo podobnou zkušenost. A než bych to všem vysvětloval (a setkal se se stejným ignorantským přístupem znovu a znovu), tak jsem do toho praštil a začal se učit. Možná se budete smát, ale pro mě bylo první upečené kuře, nebo uvařené rizoto obrovský úspěch. Postupně to šlo i k složitějším jídlům a dnes se nebojím vymýšlet si své vlastní. Třeba čaj s medem a podobně. Ale beze srandy, za tohle jsem opravdu vděčný. Nevím, jakým jiným impulsem bych si začal vařit sám. Přítelkyně totiž vařit umí a maminka s babičkou taky. Nepotřeboval bych to asi ještě dlouho. Každopádně se to změnilo, už ani ve vaření se nemusím (většinou ani nechci) spoléhat na ostatní.






3. Trpělivost, výdrž, disciplína
To je takové to pořád dokola, ale pravda. Moc trpělivosti jsem nepobral a cvičení není zrovna jedna z věcí, které by byly vidět další den (ne cítit, to je něco jiného). Nějakým záhadným způsobem jsem u toho ale vydržel a dočkal se i nějakého výsledku. Ono jak pocítíte a uvidíte první změny, hned se vám zlepší nálada a chuť do dalšího snažení je maximální. Aspoň já to tak měl a mám. Moje tendence končit s věcmi dříve, než jsem vůbec stihl začít je ta tam. A přeneslo se to i do věcí, kde cvičení nefiguruje.

To jsou asi ty nejdůležitější věci. A když už tu byl článek s tím, čeho jsem se musel vzdát, tak aby to nevypadlo, že to nic nedává. Dává. A mnohem více, než si to bere. Chce to jen čas, nejde to hned. Co vy, taky vám to cvičení něco dalo? Muselo! Věřím, že každý nemusel mít takové problémy s vařením jako já, ale najde se třeba něco jiného, ne?




Mějte pohodový start do nového týdne,
David