pondělí 3. června 2013

Moje posilování #4 - co mi to dalo/dává

Ahoj všichni,

dneska se budu věnovat úplnému opaku toho, co jsem psal minule. Ač se to nezdá, všechno to posilování mi dalo mnohem více, než se na první pohled může zdát. Nejde jen o to fitness, orientaci v posilovně, či vědomosti týkající se stravy a cvičení. Každopádně tím ale můžu začít.

1. Vědomosti (strava, cvičení)
Ze začátku jsem k tomu všemu přistupoval metodou pokus-omyl. O tom si tu na blogu můžete přečíst pár článků. Žádný pravidelný počet jídel, vyvážená strava a tak podobně. Střihl jsem si i pořádnou hladovku, tři jídla denně, nebo jiné, zdraví prospěšné aktivity. Nedá se ale říct, že bych toho litoval. Vyzkoušel jsem si, jak to vypadá, když se to dělá blbě (a někdy pořádně) a začal se postupně zlepšovat v tom, dělat to dobře. Ani teď nejsem bezchybný, mám svoje úlety a podobně. Ale nemůžu říct, že bych se nepoučil. Asi i mnohokrát více, než kdyby mě někdo vodil za nos a říkal mi přesně co mám dělat. A tomu se taky zkuste vyvarovat. Nechat si poradit je dobrá věc, ale nechat se vést už je něco jiného. Proto teď nemám problém s tím si pro sebe sestavit funkční trénink, improvizovat s jídelníčkem, pokud je třeba (což je u mě 80% případů) a podobně. Je to fajn, umět si poradit i sám, když je třeba. To ale neznamená, že si stále neberu rady a zkušenosti od těch zkušenějších. To je k nezaplacení. Jen to všechno dobře využít.



2. Naučil jsem se vařit
Ne, že bych byl předtím úplné poleno. Takové kafe a čaj jsem zvládl uvařit vždycky. I polévku do hrníčku, pokud bylo třeba. Ale až se změnou životní stylu jsem do toho spadl po hlavě. Nebylo by to ani tak proto, že bych chtěl. Spíš mi všichni okolo vařit odmítli s tím, že jsem se zbláznil a co to jako vymýšlím za blbosti. Určitě máte někdo podobnou zkušenost. A než bych to všem vysvětloval (a setkal se se stejným ignorantským přístupem znovu a znovu), tak jsem do toho praštil a začal se učit. Možná se budete smát, ale pro mě bylo první upečené kuře, nebo uvařené rizoto obrovský úspěch. Postupně to šlo i k složitějším jídlům a dnes se nebojím vymýšlet si své vlastní. Třeba čaj s medem a podobně. Ale beze srandy, za tohle jsem opravdu vděčný. Nevím, jakým jiným impulsem bych si začal vařit sám. Přítelkyně totiž vařit umí a maminka s babičkou taky. Nepotřeboval bych to asi ještě dlouho. Každopádně se to změnilo, už ani ve vaření se nemusím (většinou ani nechci) spoléhat na ostatní.






3. Trpělivost, výdrž, disciplína
To je takové to pořád dokola, ale pravda. Moc trpělivosti jsem nepobral a cvičení není zrovna jedna z věcí, které by byly vidět další den (ne cítit, to je něco jiného). Nějakým záhadným způsobem jsem u toho ale vydržel a dočkal se i nějakého výsledku. Ono jak pocítíte a uvidíte první změny, hned se vám zlepší nálada a chuť do dalšího snažení je maximální. Aspoň já to tak měl a mám. Moje tendence končit s věcmi dříve, než jsem vůbec stihl začít je ta tam. A přeneslo se to i do věcí, kde cvičení nefiguruje.

To jsou asi ty nejdůležitější věci. A když už tu byl článek s tím, čeho jsem se musel vzdát, tak aby to nevypadlo, že to nic nedává. Dává. A mnohem více, než si to bere. Chce to jen čas, nejde to hned. Co vy, taky vám to cvičení něco dalo? Muselo! Věřím, že každý nemusel mít takové problémy s vařením jako já, ale najde se třeba něco jiného, ne?




Mějte pohodový start do nového týdne,
David


3 komentáře:

  1. Souhlasím, disciplína je ve fitness potřeba jak sůl a než jsem se naučila nějakému řádu, dělalo mi to problém...ale cvičení mě tomu naučilo a jsem za to moc ráda, protože to dokážu využít i třeba ve škole :) tak ať se daří i dál! :)

    OdpovědětVymazat
  2. taky jsme na začátcích tak nějak tápala a zkoušela se stravou a cvičením, co to se mnou udělá.. ale důležité je, že tyhle chyby nás posunují dále a tou správnou cestou ;) to tvoje jídlo bych si dala :)

    OdpovědětVymazat
  3. Pěkný článek. Jasný důkaz, že posilování není jen o bezhlavém zvedání činek:)

    OdpovědětVymazat