sobota 2. listopadu 2013

"Normálnost"

Tak trochu bych si dovolil zareagovat (reagovat je fajn, člověk nemusí vymýšlet nic svého) na tento článek u Nikki na blogu. Ve zkratce, je to překlad jednoho článku z angličtiny, týkajícího se jídla. Jestli není náhodou všechno to pravidelné stravování zbytečné a počítání kalorií zase jen ztráta času.

Je.

Ale...

Nemůžeme jen tak z fleku říct, že jídelníčky založené na pravidelném příjmu potravy jsou k ničemu. To si nedovolím ani já, i když už to nějaký ten pátek neuznávám. Víte co mě tyhle jídelníčky naučily? Co vlastně vůbec můžu a neměl bych jíst, jak tyhle věci kombinovat, jak si s tím pohrát. A i když časem třeba taky přejdete na trochu jiný režim (vysvětlím později), budou se vám tyhle věci hodit. To nezapřete. Z ničeho nic nehodíte za hlavu každou maličkost, která se díky tomuto (většinou prvotnímu) způsobu stravování osvědčila. Já se takhle stravoval asi rok. Rok mi vydrželo se nějak orientovat v čase a zařizovat se podle toho. Je to ubíjející. Nejen z hlediska neustálého vaření, ale i časově. Člověk nemusí mít náturu na to, se každý den stravovat na čas podle určitého plánu. Kdybych si měl teď vytvořit nějaký podobný plán, hned další ráno bych se musel jen usmát, protože bych nesplnil vůbec nic! Nechme tyhle záležitosti kulturistům.

A jaký je ten jiný režim? Tady dostává prostor naše tělo. Ona je to celkem důmyslně postavená schránka na orgány, která si sama řekne, že má hlad. A v tuto chvíli je čas na nějaké to jídlo. Protože takhle je to přirozené a já to dnes a denně pociťuji. Je to pro mě lepší. I když nemám čas se vždycky plnohodnotně najíst, nebo si uvařit, ten pocit, že se to dá nějak zvládnout i s občasným (někdy více než občasným) výkyvem, je skvělý. Osvobozující. Minulý rok to tak ale nebylo. Být otrokem svého jídelníčku je špatné. Někomu to vadit nemusí a tento typ stravování mu vyhovuje. Já se tu ale nesnažím nic shazovat. Já jen upozorňuji na to, že to jde i jinak. A jde to. Protože kdyby bylo něco špatně, po těch 8 měsících bych to asi poznal na své postavě, kondici... Ale nepoznávám žádné zhoršení, právě naopak.

Jenže! Dejme si tu pozor na jednu věc. Tady jde i o to, co vlastně jíme a co je pro nás normální mít v lednici a ve skříní. Spousta lidí je zvyklá si normálně dát k jídlu pár bílých rohlíků a trochu vlašského salátu. Nebo nějaké bulky s taveným sýrem. A tak dále. Já vlastně ani nevím, co se tak "normálně" jí, po těch dvou letech. K čemu mířím? Většina z nás má tu normálnost úplně jinde. Pro nás je normální koupit si celozrnný chléb, tmavé pečivo a třeba si vyrobit svou vlastní tvarohovou pomazánku. A svačina je na světě. Jenže kdybyste tohle nabídli té první skupině lidí, tak vám to připlácnou na obličej. A ten tvaroh tam bude držet. Taky jsou to různé formy dochucení. Já třeba nepoužívám cukr, mnohdy už ani sůl a nepřijde mi to zvláštní. Ostatním ale ano. Jsou tu dva různé úhly pohledu a dva různé způsoby vnímání. To je důležité. Tyto návyky se musí změnit, ne nějaké dvouhodinové pauzy mezi jídly a tolik a tolik kalorií na svačinu.

Nebýt ale toho prvního roku cvičení, nikdy bych si tyto návyky neosvojil a nepovažoval je za naprosto základní věc. Proto se tu nesnažím ten pravidelný způsob nějak zatracovat. Byl to takový odrazový můstek, první meta, která mě posunula dál. Z každé strany se na vás totiž bude valit (hlavně na začátku) sto a dalších sto způsobů, jak a co dělat správně. A každý bude ten svůj způsob považovat za nejlepší a nejpoužitelnější. Ona to může být i pravda, ale bude to platit pro jeho tělo. Vaše tělo je zase trochu jiné a tomu byste měli věnovat náležitou pozornost. Sledovat různé články, poučit se o této problematice, ale nikdy nevytvářet žádná dogmata. To je něco, co do stravy prostě nepatří.

A já tento článek začal psát v pět ráno a vyrážím směr Olomouc. Mám po snídani, vůbec nevím, kdy si dám další jídlo. Ale počkejte, vlastně vím. Až budu mít hlad! :)

Mějte se parádně a užívejte si víkendu

David

8 komentářů:

  1. Já mam teď hlad skoro porad :D takže bych si musela zabalit kopu jidla s sebou. Jinak mas pravdu! Taky nejim přesně načas, ale prave podle toho hladu. I za cenu toho, ze budu jist vícekrát za den. Je tu hodně velký problém, ze nekdo si přečte par blbych článku, ze se má jist 4x - 5x denně a zdravě a probere to tím zpusobem, ze bude jist co nejmíň a zim padem hladovět, protože o výživě vůbec, ale vůbec nic nevi. S takovými lidmi jsem se setkala. Mysleli si, ze je to tak dobre (nedalo se mluvit o anorexii, protože to stravování u nich nevydrželo), snažila jsem se jim to vysvětlit a snad se mi to podařilo. U své sestry mam porad problém. Skoo nic nejí a kdyz uz, tak sladké nebo ne moc zdravé. Ji nechutná žádná zelenina, ovoce, celozrnné pečivo... No mam to těžké. Je ro jeji věc, ale me mrzí, jak si nicí telo... Tím jsem chtěla říct, ze bych byla nejradši, aby zavedli hodinu zdrave výživy uz na základce!! Pak by nemuselo docházet k takovým vecem...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Naprosto souhlasím. :) U sestry mě to mrzí, ale třeba dostane rozum. Když si vzpomenu, co já jedl tři roky zpátky, jen si klepu na čelo. Taky jsem podle toho vypadal. Takové poučení o tom, jak jíst, by nemuselo být vůbec špatné. Dneska jsou ale všude jen reklamy na mekáč a podobně...

      Vymazat
  2. Já věděla, že na to budeš reagovat :D Fakt jo :D a te´d si to jdu přečíst :d

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já musel... :D Máš mě přečteného. :D

      Vymazat
  3. Musím souhlasit s Nikki i s Tebou :-)
    Je to další level... bez prvního schůdku by nešlo postoupit na druhý.
    Pěkný víkend.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Je to tak. :) Sám nevím, kde jinde bych na tyto návyky přišel..

      Vymazat
  4. Já si zvykla jíst co 2-3 hodiny, protože nemůžu svůj hladový žaludek ukojit :D bohužel dopoledne to je s jídlem horší, protože po snídani vyrážím do fitka a vracím se po 12 hodině, než si ukuchtím oběd, mám občas pocit,že pojdu hlady :D
    Ale určitě je to na každém, je zbytečné nutit někoho jíst co 3 hodiny, když nemá hlad. Pak se zdravý životní styl stane spíše utrpením a určitě to tomu dotyčnému moc dlouho nevydrží.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jak jsi na to zvyklá, tak není co řešit. :) Ten pocit hladu po fitku znám, když jedu třeba ze školy (mám fitko tam) a doma mě čeká jídlo. :D Naštěstí je většinou už ukuchtěno, jen se ohřeje. :) No, je dost možné, že spousta lidí to vzdává i kvůli tomu.

      Vymazat