čtvrtek 29. května 2014

Ideální den začít?

Je to už nějaký ten pátek, kdy jsem s cvičením začínal já. Cvičením mám na mysli pravidelné docházení do posilovny, kdy tam pokaždé vydržím aspoň těch 50 minut a netrávím je rozhovorem s náhodnými kolemjdoucími. Na své začátky si nepamatuji až tak dobře, přece jen už mám pokročilejší věk a deníček jsem si přestal psát už kdysi dávno. Možná bych tu ve svém starším článku něco našel, ale nechce se mi tím moc prohrabávat. Vystačím si s tím (málem), co mám v paměti. A stejně to nemá být článek o tom, jak jsem začínal já. Ale jak takové začátky mohou a nemusí vypadat. A proč vlastně vůbec začínat.

Jeden z prvních kroků je najít si nějakou posilovnu. Je to jednodušší než hledat vodu, takže by to nemělo zabrat tolik času. Celkově jsem cvičil pravidelně asi ve třech posilovnách, žádná z nich nebyla vyloženě špatná. Pokud chcete cvičit častěji, je dobré si pořídit měsíční permanentku. Cenově by se to mohlo pohybovat od 700 do 1000 korun, záleží na tom, jak mají kde čisté záchody. Určitě existují i dražší posilovny, ale věřte mi, že když bude na čince napsaných 20 kg, tak to bude vážit stejně jak v posilovně za 700, tak za 7000.


úterý 27. května 2014

Studentské prostřeno #4

Sešlo se mi tu pár fotek jídla. Něco vařím já, něco přítelkyně, prostě to, co normálně jím doma. Ani jsem nějak nečekal, že to budu publikovat, takže to nevypadá moc nachystaně. Ale je třeba zase ukázat, že je vše ve starém dobrém režimu a já zase hezky cvičím a jím. Po dnešním tréninku zad bylo nutné doplnit cukry, takže začínáme palačinkami s tvarohem a ovocem.


pátek 16. května 2014

Všechno je jednou poprvé

Tak k tomu došlo. Teda, došlo k více věcem. Vypadá to, že teď budu mít zase pravidelný přístup k internetu, což by mohlo znamenat, že se tu snad sem tam objeví nějaký článek. A ne jen tak ledajaký! Protože si přes své břicho prakticky nevidím na palce u nohou (skoro), tak jsem se rozhodl opět pravidelně navštěvovat posilovnu. A protože jsem změnil bydliště, začal jsem navštěvovat posilovnu úplně jinou. A jinde.


Bylo to pro mě takové znovu poprvé. Nikoho jsem tam neznal (a ani ještě pořád neznám), nevěděl jsem, kam se co a co se jak. Hned můj první vstup byl vcelku zmatený. Hledání recepce někde na začátku jsem po několika minutách vzdal, protože tam prostě nebyla. Tak jsem vkročil mezi stroje. Heuréka, našel jsem recepci. Po zdvořilé výměně pozdravů došlo na nabídku služeb. Tak měsíční permanentka byla jasná volba. Studentská sleva (no nemáme se my studenti skvěle) a už si to pochoduji pyšně do šatny s novou permicí a klíčkem od skřínky. Světe div se, ale při převlékání se mi nic zvláštního nestalo, takže se můžeme přesunout k hlavní části, a to seznamování se s prostředím.


Které nebylo vůbec, ale vůbec jednoduché! Vešel jsem, jakože těžce vím, o co se jedná a kde to vlastně jsem. Po nějaké době jsem zjistil, že to je hezky rozdělené na tři místnosti. Jedna moc drsná, kde bylo hodně strojů, co jsem viděl poprvé v životě. Druhá méně drsná, tam už jsem věděl a něco znal. A třetí, ta je moje nejoblíbenější, protože je tam spousta činek, os a lavic. Abych uvedl na pravou míru ty stroje, co jsem nikdy neviděl. Většinou to jsou obyčejné lavice se zvedáním na záda, ramena, hrudník, jen se nakládají koutoučema a každá ruka může jet jinou hmotnost. Pro mě novinka.

Když už jsem se trochu zorientoval, mohl jsem si i zacvičit. A byl to velmi příjemný pocit. Po prvním full-body tréninku jsem si nastavil trénink 4 krát až 5 krát do týdne, podle práce. Partie si zase rozděluji po jedné nebo po dvou (záda, ramena/nohy, biceps/triceps, hrudník). Dneska je to přibližně druhý týden, pomalu se dostávám zpátky do toho kolotoče. Tak uvidíme, jak to bude pokračovat dál. S jídlem už se taky pomalu vracím do normálu (kromě včerejšího mlsání, které budiž zapomenuto). 


Tak to by bylo po dlouhé době asi všechno. Tentokrát by odmlčení nemělo být tak dlouhé, protože, jak už jsem zmínil, jsem znovu online. Mějte skvělý víkend

David