středa 18. června 2014

Haf!

Víte, co tu dlouho nebylo? Něco mimo mísu, mimo téma. A tak mě napadlo, že zrovna dnes je k tomu ta nejlepší příležitost. Předevčírem jsme si přivezli z útulku v Dětmarovicích nového kamaráda. Jmenuje se Jack, má něco kolem jednoho roku. Rasa? To asi ví jen rodiče, kteří se rozhodli stvořit dalšího křížence. Má verze je, že má něco společného s československým vlčákem a něčím menším, protože nebude tak velkého vzrůstu. Je to pořád ještě takové štěně, tak uvidíme. Nemáme ho doma ani celé dva dny, ale už je největší kámoš. Kromě toho, že si udělal pelíšek úplně všude v bytě a piškoty mu přestaly chutnat hned, co zjistil, že existuje něco lepšího, je to mazel.


pátek 6. června 2014

Čím víc wellness, tím víc Adidas!

Poslední dobou se v potravinářství rozrostl takový trend. Je vychytralý a dobře promyšlený tah od prodejců. Když přijdete do obchodu, všude na vás z obalů koukají názvy jako fitness, wellness, fit, well a další splácaniny. Tyto slovíčka jsou totiž teď v módě. A využívá se toho kde se dá. Nejsem si jistý, jestli takový wellnes sýr má za sebou nějakou tu hodinu ve vířivce nebo sauně, ale je to dost možné. Fitness rohlíky vám pekaři servírují přímo z běžících pásu a light šunky jsou z prasat, které se celý život krmí pouze ovesnými vločkami, brokolicí a pijí iontové nápoje. Za chvilku takový nápis najdete i na rychlém občerstvení, protože takový fitness hamburger plný tatarky, hořčice a smaženého masa je mnohem zdravější než obyčejný hamburger plný tatarky, hořčice a smaženého masa.

úterý 3. června 2014

O tom, jak se to dá a nedá stíhat...

Někdy je obtížné skloubit školu a cvičení. Nebo školu a práci. Nebo práci a cvičení. A když pak máte kloubit školu, práci i cvičení, přestává tu veškerá legrace. Ale když to nejde jinak a vy rádi pracujete, školujete a cvičíte, nějak se to vymyslet musí. Já mám to štěstí, že školuju přes týden, pracuju o víkendech a cvičím... cvičím když mám čas. A funguje to. Nedržím se nějakých striktních jídelníčků a tréninků, protože je mi jasné, jak by to dopadlo. Nejistota toho, kdy půjdu do práce, kam pojedu a jak dlouho tam budu, je totiž celkem velká.

Nevím, jestli jsem to tu už zmiňoval, ale ke škole dělám brigádně prodejce valašských Frgálů. Takové ty velké přeslazené koláče, které všem moc chutnají. Jezdím po celé republice, málokdy blíž než 100 kilometrů od svého bydliště. A když jedete tak daleko, častokrát musíte někde přespat, být tam i pár dní v kuse a poradit si co s jídlem a cvičením. Pokud to čas dovolí, určitě by šlo zajít si do posilovny i v jiném městě. Ale za ten rok, co to dělám, tahle situace ještě nenastala. Na řadu teda přichází cvičení různě na pokojích v penzionech a podobně. A věřte, že mi to na to udržení úplně stačí. Půlhodinka nějakého válení se po zemi, kliky, sedy-lehy, úplná klasika. Když k tomu pak přidám cvičení v posilovně přes týden, nemůžu si stěžovat.