úterý 3. června 2014

O tom, jak se to dá a nedá stíhat...

Někdy je obtížné skloubit školu a cvičení. Nebo školu a práci. Nebo práci a cvičení. A když pak máte kloubit školu, práci i cvičení, přestává tu veškerá legrace. Ale když to nejde jinak a vy rádi pracujete, školujete a cvičíte, nějak se to vymyslet musí. Já mám to štěstí, že školuju přes týden, pracuju o víkendech a cvičím... cvičím když mám čas. A funguje to. Nedržím se nějakých striktních jídelníčků a tréninků, protože je mi jasné, jak by to dopadlo. Nejistota toho, kdy půjdu do práce, kam pojedu a jak dlouho tam budu, je totiž celkem velká.

Nevím, jestli jsem to tu už zmiňoval, ale ke škole dělám brigádně prodejce valašských Frgálů. Takové ty velké přeslazené koláče, které všem moc chutnají. Jezdím po celé republice, málokdy blíž než 100 kilometrů od svého bydliště. A když jedete tak daleko, častokrát musíte někde přespat, být tam i pár dní v kuse a poradit si co s jídlem a cvičením. Pokud to čas dovolí, určitě by šlo zajít si do posilovny i v jiném městě. Ale za ten rok, co to dělám, tahle situace ještě nenastala. Na řadu teda přichází cvičení různě na pokojích v penzionech a podobně. A věřte, že mi to na to udržení úplně stačí. Půlhodinka nějakého válení se po zemi, kliky, sedy-lehy, úplná klasika. Když k tomu pak přidám cvičení v posilovně přes týden, nemůžu si stěžovat.



A teď k věci. Co se týče jídla, taky to není žádná sláva. Oběd si tam rozhodně neuvařím a vidina toho, že bych si měl pokaždé dávat nějaké smažené placky, párky v rohlíku a podobně (protože na těchto akcích je taková strava úplný standard), mě neláká. Na první den mám svačinu většinou nachystanou, další dny si potom jedu něco koupit. Teda, jak kdy. Když už začínají být takové horka, člověk nemá hlad. A když jsou zimy, člověk taky nemá hlad. A mnohdy ani žízeň. A to je samozřejmě špatně. Snažím se jíst, i když se zrovna netrefím do té nejzdravější varianty. Radši sním něco, než nic. Ale někdy to nevyjde. Minule jsem si dal langoš (ten jsem měl naposled tak deset let zpátky a jak mi chutnal), pár týdnu zpět smažené brambůrky (a nebyla to zrovna delikatesa).


A i když se v takovém režimu nerežimu plácám přes rok, daří se mi držet aspoň na podobné metě jako jsem byl, když jsem ještě nejezdil za prací tak daleko. Často to není úplně nejjednodušší, ale jde to. Občasné klopýtnutí nevadí. Tak, jako z vás neudělá jedno zdravé jídlo super zdravého fit člověka, tak vám jídlo nezdravé nezničí nevratně vaši postavu. Na to myslete, ale rozhodně si tím nezdůvodňujte rychlé občerstvení obden. Takhle to zase nefunguje. Jinak jen podotknu, že Frgály nejím a nechutnají mi. Takže mi to trochu zjednodušuje situaci. Být milovníkem takových koláčů a zároveň je prodávat, asi bych vypadal trochu jinak.


Takže jak budete mít u vás ve městě nějakou akci a uvidíte tam Frgály, klidně se stavte. :))

10 komentářů:

  1. tak frgaly by byla moje smrt:) jeste ze na ne narazim max 1-2x za rok a to neodolam a ctvrtku si koupim:)
    jinak luxusni postava, ale to neni nic novyho:) drzim palce at se ti dari i nadale.

    OdpovědětVymazat
  2. Až uvidím frgály, jsem tam jako první :D Bože, mohla bych se po nich užrat...hlavně borůvkový a makový! Měla jsem je naštěstí naposledy tak před 3 lety a bydlím v kraji, kde se snad ani neprodávají. Radši sem ani nejezdi (Pardubice) :D
    A skvěle vše zvládáš, fakt máš můj obdiv :)

    OdpovědětVymazat
  3. Frgál jsem ještě nejedla :D Ale až uvidím stánek s nimi, kvůli tobě si snad i pro jeden přijdu :D

    OdpovědětVymazat
  4. Ta posledn fotka je super! Normálně umělecká. Moc se mi líbí, že se nevymlouváš na nedostatek času a cvičíš i po pokojích. Hezký den.

    OdpovědětVymazat
  5. páni, tobě to sekne, krásná fotka:) nikdy jsem žádný frgál nepotkala, tak doufám, že se stavíte i v západních čechách!:D

    OdpovědětVymazat
  6. wau frgály, vypadají hezky tak staročesky :D

    OdpovědětVymazat
  7. Děkuji za myšlenku, že jedno klopýtnutí neznamená konec. Zrovna jím jahodovou marmeládu. Hned je mi líp a užiji si to. Doufám, že neprodáváte jahodové frgály, to bych si dala :) Všechny fotky pěkné!

    OdpovědětVymazat
  8. Frgály miluji u mím je u udělat. Studuji pekařinu takže frgály znám a moc mi chutnají.A jak říkáš klopýtnout jednou neznamená konec.
    Měj te se hezky
    Majdalenka

    OdpovědětVymazat
  9. Jééžiši mňam, až mi z toho cukají koutky :D Hezký blog, nechceš spřátelit? :)

    http://nm-fitness.blogspot.cz/

    OdpovědětVymazat
  10. S frgály se (bohužel) setkávám pravidelně v rámci všech možných keramických trhů, kam jezdím s rodiči prodávat...a nikdy neodolám, tyhle přeslazené potvory miluju ! :D
    Jinak to může být hezká brigáda právě v tom cestování a tím pádem i pestrosti :) Snažím se stíhat školu, práci i cvičení, ale občas je toho moc, tak něco vypustím, většinou je to práce, protože cvičení je pro mě určitý druh relaxu :)

    OdpovědětVymazat